Jak vypadá domov napájený fotony? Fotovoltaiku musíme dávat všude, kde to jde, říká fyzik Ledinský
Podle Eurostatu spotřebovala v roce 2021 Evropa 21,8 % energie z obnovitelných zdrojů. Největší podíl OZE vzniká z vody a větru, nejrychleji rostoucím segmentem je ale solární energetika. Loni se v Česku pomocí solárních elektráren vyrobily 3 % energie. Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky vidí v blízké budoucnosti fotovoltaické články na veškerých vhodných plochách, bude to znamenat v létě elektřinu skoro zadarmo.
Fotovoltaická infrastruktura funguje na polovodičích. Křemík je polovodič, o který v přírodě není nouze a naučili jsme se ho dobře zpracovávat například v čipech. „Křemík dostáváme z písku, pak se udělá tavenina, ze které se táhne monokrystal křemíku. Z malého krystalku vytáhnu čtyři metry vysoký krystal v průměru padesát centimetrů. Monokrystal křemíku pak nakrájím jako salám v obchodě. Pláty se pak používají přímo v modulu,“ popisuje proces získávání křemíkových placek do fotovoltaických článků oceňovaný vědec.
K roztavení a vyčištění křemíku je potřeba dosáhnout teploty asi 1100 °C. To je energeticky náročný krok, který momentálně nejčastěji probíhá v Číně za spalování uhlí. „Čas potřebný k navrácení energie je u křemíku v podobě fotovoltaického článku v podmínkách střední Evropy rok a půl až dva roky. Vydrží-li modul třicet let, pak dostanu patnáctkrát víc energie, než jsem vložil,“ vyvrací Ledinský mýtus, že solární panely se energeticky nerentují.
Když Martin začínal, byla Evropa centrem fotovoltaiky. Někdy v roce 2008 se fotovoltaika začala přesouvat do Číny. Momentálně se vyrábí 97 % krystalického křemíku v Číně. „V Číně to umí vyrobit poměrně levně. My se snažíme být v projektu NextBase konkurenceschopní tím, že dostaneme účinnost křemíku na hranu. Naše snaha je dělat to zeleně. Energeticky nejnáročnější krok by se dělal v Norsku, kde mají dost levné energie z vody,“ popisuje Martin Ledinský strategii evropského týmu, který pracuje na tom, aby v Evropě vznikly do roku 2025 tři pilotní linky, pokrývající celý výrobní cyklus inovativních křemíkových solárních panelů.
Čtěte také
„Fotovoltaiku musíme dávat všude, kde to jen jde. Na každou střechu, každý sklad. Naučíme se používat energii ve chvíli, kdy je. Tak jsme to ostatně dělali od pravěku. Když byl den a svítilo slunce, něco jsme dělali a v noci spali,“ říká Ledinský a uzavírá narážkou na potřebnou změnu životního stylu, která s napojením na solární energii přichází: „Potřebujeme skutečně energii, kdy se nám zachce?“
Proč je vhodné dostat kontakty na zadní stranu fotovoltaického článku? Jak vypadá recyklace vyřazeného solárního panelu? Proč nemůže účinnost solární elektrárny nikdy přesáhnout 32 %? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Méně sněhu v Alpách. Jak vypadá udržitelné lyžařské středisko? Cestu hledají v italské Carezze
Budoucnost alpského lyžování není růžová, bohužel ani bílá. Alpy se oteplují dvakrát rychleji než průměr a provozovatelé na to musí reagovat.
-
Bahenní bitva o Lützerath je prohraná. Boj o budoucnost bez fosilních paliv v Německu pokračuje
35 000 lidí se 14. ledna sjelo z celého Německa a okolí, aby protestovali proti zničení zbytku vesnice Lützerath a těžbě hnědého uhlí korporací RWE.
-
K Zelené dohodě jsou Češi skeptičtí a málo o ní ví. Transformace musí být sociální, říká Krajhanzl
Popírání změny klimatu už mezi Čechy nefrčí. Většina lidí si myslí, že je třeba s klimatickou změnou něco dělat, horší už to je s představou, co by to mělo být.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
