Je lepší znát svou těžkou minulost, než žít v mlze, říká autorka projektu Život v kufříku
„Do tří let si děti nic nepamatují. A když jim nikdo vzpomínky neuchová, tak jim pak chybí celý začátek jejich života. Chybí pocit, že je někdo měl rád, chybí vědomí toho, co s nimi bylo. A když tohle nevíme, jdeme v životě podle slepé mapy,“ říká Martina Wojtylová Opava, zakladatelka projektu Život v kufříku.
V Česku je ročně v porodnicích odloženo nebo matkám odebráno přes 500 dětí. V kufříku, který ve více než šesti desítkách českých porodnic tyto děti dostávají, jsou jejich první věci, hračky, fotky a informace o jejich narození.
„Setkávám se s dospělými lidmi, kteří vyrostli v dětských domovech a tyhle informace nemají. Pátrají celý život po svých kořenech, po tom, za jakých okolností se narodili a proč byli opuštěni,“ vysvětluje Martina dopady informačního prázdna, které odložené děti často obklopuje.
„Když odpovědi na tahle ‚proč?‘ neznáme, nemáme jistotu lásky ve svět ani v sebe sama. Nemůžeme se zdravě vyvíjet. Je mnohem zdravější a lepší, když dítě zná svou pravdivou, byť traumatickou historii, než když žije v polovičatých informacích,“ říká Martina. Dodává, že počet odložených dětí každým rokem narůstá. „Je teprve březen a my už jsme letos vydali 70 kufříků, to je o patnáct víc než loni.“
Poslechněte si Houpačky o projektu Život v kufříku, který je evropským unikátem.
Související
-
Je zásadní, aby pozůstalý rodič byl objednavatelem pohřbu, říká máma, která ovdověla v 31 letech
„Pomáháme všem ovdovělým rodičům s nezaopatřenými dětmi,“ říká Petra Glosr Cvrkalová, ředitelka Nadačního fondu Vrba.
-
„Nevlastní děti nemusíte milovat jako ty svoje,“ říká autorka knihy Třetí rodič
V Česku jsou statisíce lidí v roli třetího rodiče, vychovávajícího v takzvané komponované rodině se svými partnery děti, které nejsou jejich.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
