Jedinou kopii alba Wu-Tang Clanu vystaví australské muzeum. Zájemcům umožní i omezený poslech tracků

„Dramaturgie se zaměřuje na nenásilné, krátkodobé, místně specifické umělecké realizace současných autorů a autorek. Počítáme s postupným využitím všech devíti ohraničených ploch velkého labyrintu, letošní rok je pilotní, jsme v labyrintu poprvé, a proto prostor opatrně testujeme. Naší snahou je komunikovat projekty k veřejnosti, nabízet program, který ji dokáže přitáhnout k aktuálním společenským a uměleckým tématům,“ říká kurátor projektu Ondřej Horák (Fuczik).

Přímo pro areál Zámku Troja vznikla instalace pedagoga Jana Fabiána nazvaná Zóna. V architektonické koncepci umělec nabízí nenásilné průzory skrze živé ploty s pomocí dřevěných tyčí a sítí, ale také zóny ke kontemplaci a odpočinku.

Mezi vystavující patří také umělec a pedagog Matouš Lipus, který do Labyrintu umístil figurální práci Vandal trojský. Postavu umístěnou na výrazném soklu umělec postavil mezi větve jabloně a socha tak splývá s kmenem a větvemi stromu. Fotografka Slávka Hajdeckerová zase v zahradách rozmístila sérii fotografií nazvanou Vlajky. Snímky s motivy z areálu Zámku Troja přetištěné na rozměrné tkaniny zavěsila mezi stromy. Návštěvníci mohou vidět i sochu Aleše Nováka nazvanou Píseň o naději. Objekt evokuje rozměrnou rostlinu zhmotněnou do sochy a zároveň působí dialogicky k okolním barokním stavbám a třeba i k nedaleko umístěným terakotovým vázám.

Zahrady Zámku Troja kromě uměleckých děl nabízejí také doprovodný program, včetně třetí edice hudební akce Opulence. Ta začíná 20. srpna v 18:20 komentovanou prohlídkou Labyrintu. Na akci vystoupí pražská producentka Martyyna a česká alternativní umělkyně Petra Hermanova. Kromě toho spolu budou na diskusi o hudbě moderované hudební redaktorkou Radia Wave Anetou Martínkovou mluvit Pavel Turek a Miloš Hroch.

Na jednom z obrázků je Taylor Swift stylizovaná jako „strýček Sam“, s popiskem „Taylor chce, abys volil Donalda Trumpa". Exprezident a republikánský kandidát o post v Bílém domě také sdílel několik uměle vytvořených obrázků dívek v tričkách s nápisy „Swifties pro Trumpa“.

Podle CNN dva z těchto obrázků skutečně zachycovaly dívky, které Trumpa podporují, ale ostatní byly generovány umělou inteligencí.

„Přijímám,“ napsal Trump ve svém příspěvku, čímž zřejmě naznačil, že ho zpěvačka podporuje. Zástupci Taylor Swift na žádost o komentář bezprostředně nereagovali. Zpěvačka v amerických prezidentských volbách v roce 2020 podpořila demokratického kandidáta Joea Bidena, v těchto volbách ale nikomu podporu nevyjádřila.

Donald Trump před několika dny zaútočil na Harrisovou nepravdivým tvrzením, že dav podporovatelů na snímku z mítinku, který publikoval její štáb, byl vytvořený AI. Novináři ale na fotografiích a videích zachytili stejně velký dav, který Trump označil za falešný. Odborníci podle listu The Washington Post už léta varují před potenciálem umělé inteligence podněcovat a šířit politické dezinformace.

„Ryb je tu čím dál méně, je to katastrofální. Dříve jsme vozili turisty na rybolov, teď se z tohoto místa stala bažina,“ naříká místní rybář Alexej Grebenikov, který hospodaří na severním břehu tohoto jedinečného jezera.

Hladina Balchaše soustavně klesá od roku 2019. Důvodem je kromě člověkem způsobených klimatických změn zřejmě snížení průtoku řeky Ili. Tok pramení v sousední Číně v oblasti Sin-ťiang. Podle studie vědců z Oxfordské univerzity zveřejněné v časopise Water je tento úbytek způsoben především nadměrným využíváním řeky Ili Čínou k uspokojení rostoucích potřeb jejího zemědělství, včetně pěstování bavlny.

Podle kazachstánského ministerstva vodních zdrojů je klíčová spolupráce s Pekingem. „Hlavním cílem je dodávat objemy vody potřebné k zachování Balchaše,“ uvedl Kazachstán. Podle oxfordské univerzity by musela Čína změnit hospodaření na řece Ili do roku 2060, jinak budou zásoby vody stále omezenější.

Problém je podle úřadů také znečištění těžkými kovy, pesticidy a dalšími škodlivými látkami. Míra výskytu rakoviny plic je zde téměř desetkrát vyšší než v celém regionu. Nedaleko jezera totiž stojí Kazachmys, největší metalurgický závod v zemi. Ten byl podle agentury AFP v minulosti potrestán za nedodržování ekologických norem. Přesto závod nadále vypouští průmyslový odpad do další obrovské vodní nádrže, a to hned vedle jezera.

Podle britského ministerstva vnitra je nenávist vůči ženám jednou z ideologií, jejichž popularita ve společnosti roste. Šéfka rezortu uvedla, že nárůst obliby extremismu je znatelný jak v online prostředí i mimo něj a ohrožuje fungování společnosti a demokracie.

Přezkum se má zaměřit na nárůst islamistického a krajně pravicového extremismu, stejně jako na širší ideologické trendy, mezi které podle BBC patří i extrémní misogynie. Ministerstvo vnitra chce také zjistit příčiny radikalizace mladých lidí.

Cílem je představit novou strategii proti extremismu, kterou slíbila vláda labouristy Keira Starmera ve svém programu. Současná britská strategie proti extremismu byla představena v roce 2015. Od té doby se podle BBC objevili například influenceři jako Andrew Tate, kteří se nenávistí k ženám netají, a vládu tak přiměli konat.

Podle vědce Jana Pokorného mokřadům nesvědčí zástavby, parkoviště i sklizená pole. Tyto povrchy odráží sluneční energii a příliš oteplují okolní vzduch. To může způsobovat vysychání okolní půdy. „Sklizená pole, parkoviště či zástavby mají v horkých dnech 50 stupňů Celsia. Z nich se zvedá horký vzduch. Ten letí nahoru a strhává od vodní hladiny a stromů v mokřadech vlhkost,“ uvedl. Souhlasí s ním podle ČTK i výzkumný pracovník Jan Vymazal z České zemědělské univerzity. Podle něj je horší než krátkodobá sucha lidská činnost.

Mokřady jsou typicky rašeliniště či bažiny. Patří mezi ně ale taky mělké rybníky, potoční nivy a mokré louky. Mokřad je samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou, a to buď trvale, nebo sezonně. Podle Vymazala má také spoustu ekosystémových služeb. Poskytují potraviny, dřevo a jsou útočištěm pro mnohé druhy zvířat a hmyzu.

Mokřady také zadržují a následně odpařují poměrně velké množství vody. Tím výrazně chladí ovzduší. Mokřad o ploše pouhých 10 m² například zadrží až 9000 litrů vody. Zadržování vody je pro Českou republiku důležité. Většina našich řek totiž odtéká do sousedních států a nemáme mnoho přirozených vodních ploch. Aktuální seznam mokřadů můžete najít na mapě od Agentury ochrany přírody a krajiny České Republiky.

Výzkumníci z Charles Sturt University v Austrálii do experimentální studie zahrnuli 273 uživatelek TikToku ve věku 18 až 28 let, které netrpí poruchami příjmu potravy.

Během experimentu výzkumníci rozdělili dívky do dvou skupin. Jedna sledovala sedm až osm minut videa „neutrálního“ obsahu, včetně scén z přírody, videí o vaření, zvířatech a komediálních klipů. Druhá skupina byla vystavena sedmi až osmi minutám explicitního obsahu o poruchách příjmu potravy. Šlo o videa s mladými ženami, které se omezují v jídle a vtipkují o poruchách příjmu potravy. Studie zjistila, že některé dívky z druhé skupiny začaly negativně vnímat své tělo už po takto krátké době.

Na TikTok se výzkumníci podle univerzity zaměřili kvůli „jeho jedinečnému poskytování obsahu na základě algoritmu“. Hlavním rysem algoritmu TikToku je stránka For You, kde se uživatelům zobrazuje nepřetržitý přísun videí přizpůsobených jejich preferencím. Algoritmus analyzuje chování každého uživatele v aplikaci, zejména videa, která sleduje nejdéle, která se mu líbí či která sdílí, komentuje nebo opakovaně sleduje.

Podle údajů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů vykazují dívky ve srovnání s chlapci horší duševní zdraví. Téměř 47 % dívek má alespoň jednou týdně psychické potíže - u chlapců je to 34 %. Podle Indexu rovnosti žen a mužů z roku 2021 může k těmto problémům významně přispívat nespokojenost s tělem, včetně obav z váhy a fyzického vzhledu. Dřívější zpráva rovněž ukázala silnou souvislost mezi obavami dospívajících dívek o jejich fyzický vzhled a používáním sociálních médií.

Začínající gondoliéři se nejprve musí přihlásit do kurzu - Arte del Gondoliere (Umění gondoliéra). Na něj se ale dostanou jedině, když prokážou, že umí veslovat - nebo alespoň projeví známky toho, že mají předpoklady se to naučit, píše The Guardian. 

Během výcviku pak účastníci či účastnice absolvují 30 hodin teoretické výuky. Během ní se naučí pravidla provozu na vodních cestách. Mimo to se ale také musí naučit anglicky a francouzsky a nastudovat historii, umění a kulturu Benátek. Zvlášť se mají zaměřit na to, jak bylo město postaveno a jaké jsou jeho vodní cesty. Poté je čeká desetihodinový praktický výcvik, který zahrnuje veslování na gondole s jediným veslem pod vedením gondoliérského mistra.

Gondoliéři jsou součástí Benátek už od konce jedenáctého století. Nejprve sloužili hlavně pro přepravu nižší vrstvy. Ve 14. století ale byla ve městě zakázána jízda na koni a po vodě se začala plavit i šlechta. V 16. století po Benátkách plulo odhadem 10 000 gondol.

Dřív se jednalo výhradně o mužskou profesi, která se dědila z otce na syna. V Benátkách je teď 433 gondoliérů, z toho 14 žen. Ta první se lodi ujala v roce 2009. 

Tento proces funguje podobně jako zvětšování negativů v temné komoře, ale místo zvětšovacího přístroje používá Romero sluneční světlo a světlocitné rostliny. Tato technika je výrazně šetrnější k přírodě. Čtyřdílná série také kritizuje všudypřítomný konzumerismus – díla za nějakou dobu uvadnou, čímž se autorka od tohoto trendu distancuje.

Romero navazuje na chlorofylový proces, který zpopularizovali Heather Ackroydová a Dan Harvey. Ti v 90. letech promítali fotografie na trávu pomocí negativu a světla z projektoru. Britští umělci údajně přišli na tuto techniku, když si všimli náhodných obrysů žebříku vržených na jednu z jejich travních instalací.

Španělská umělkyně ale přináší i nové inovace. V části série nazvané „Rodinné album“ rozprostře na plátno semínka řeřichy, na která promítá negativ a nechává je růst ve tmě. Části rostlin vystavené většímu množství světla produkují chlorofyl a jsou tmavě zelené, zatímco méně osvětlené části zůstávají žluté a bledé.

Romero svou sérií zároveň zpochybňuje roli umělců v systémech akumulace, likvidace a těžby v době klimatické krize. „Rostliny jsou na planetě mnohem déle než my a podařilo se jim to, aniž by způsobily vymírání,“ řekla pro server CNN. Do výstavy například vybrala rostliny z pouštních a suchých prostředí, u kterých se vyvinuly strategie omezující rozmnožování. Podle ní dokazují, že volba bezdětnosti není „nepřirozeným chováním“. „Jsem člověk, který nechce mít děti kvůli změně klimatu,“ vysvětlila Romero.

V roce 2020 získala za tento projekt cenu BMW Residency Award a její práce byla vystavena na renomovaném fotografickém festivalu Les Rencontres d'Arles ve Francii.

Klip k jejímu novému singlu Lifetimes byl zveřejněn 8. srpna. Ve videu se zpěvačka pohybuje na ostrovech Ibiza a Formentera. Přes den se opaluje na pláži a v noci chodí do vyhlášených klubů. Součástí klipu jsou i záběry z písečných dun na ostrově S´Espalmador. Přibližně 1,8 km dlouhý ostrůvek je ekologicky významnou oblastí. Od roku 1980 je součástí přírodního parku Ses Salines.

Ministerstvo zemědělství, rybolovu a životního prostředí Baleárských ostrovů ve svém prohlášení uvedlo, že produkční společnost, která video natočila, nepožádala regionální ministerstvo o povolení k natáčení. Upřesnilo, že Perry jednání nepovažuje za „zločin proti životnímu prostředí“, ale spíš za porušení předpisů – v oblasti totiž lze povolit fotografování i filmování.

Album s názvem „143“ v rámci něhož videoklip vyšel, měl být zářným návratem Katy Perry. Celé ho ale už od začátku doprovází kontroverze. Například písničku „Woman’s World“ fanoušci kritizovali kvůli zastaralým stereotypům. Zároveň tvrdí, že text písničky zní, jako by ho napsala umělá inteligence.

Chvilku po vydání teaseru k písničce Woman's World fanoušci zjistili, že se na ní podílel kontroverzní producent Dr. Luke. Zpěvačka Kesha v roce 2014 Dr. Luka zažalovala za sexuální, fyzické a emocionální zneužívání. Hudební producent tato tvrzení odmítl a dvojice se v červnu 2023 dohodla na nezveřejněném finančním vyrovnání.

Album „143“ by mělo vyjít 20. září.