Jeleni a lamy v třešňovém sadu. Agrolesnických kombinací je hodně, stačí mít představivost

„Agrolesnictví je v tropických zemích klasický způsob obživy malých farmářů,“ ilustruje důležitou schopnost stromů zastínit půdu před spalujícím sluncem Bohdan Lojka z Katedry tropických plodin a agrolesnictví na České zemědělské univerzitě. Svůj historický základ má ale tenhle poměrně nový termín i u nás. „Nejčastěji jsou to stromy na pastvinách a pasené sady. Vidíme to v pahorkatinách, zemědělci tomu rozumí a nemají s tím problém. Složitější je implementace dřevin na ornou půdu,“ naráží na bariéry naší krajinné imaginace Lojka.

Zvířata odpočívající mezi stromy|foto:archiv Radima Kotrby

Český spolek pro agrolesnictví, jehož je Lojka spoluzakladatelem, se snaží o širší návrat stromů na hospodářské plochy. Vydávají didaktické brožury a lobují v parlamentu za lepší finanční podporu. Stromy v krajině nejsou jen hezké, ale zaručují i větší stabilitu celého ekosystému, což se nám v časech klimatické změny nesporně hodí. Zadržují vodu v krajině, zvyšují biodiverzitu, zmírňují erozi půdy a zlepšují její kvalitu.

Navíc sami ukládají oxid uhličitý do biomasy dřeva. Pokud jde o ovocné stromy, které se dají česat, znamenají dokonce vyšší výnos z jednotky plochy, protože rozprostírají užitek do více rozměrů. Jednou z možných nevýhod může být, že strom roste dlouho. S agrolesnickými systémy se proto spíš setkáme na rodinných farmách.

„Skrze stromy člověk pracuje napříč generacemi. My to sázíme částečně pro naše děti a oni už s tím i trochu počítají, i když jsou ještě malé,“ potvrzuje výzkumník z ústavu živočišné výroby, etolog a kreativní farmář Radim Kotrba. V Miskovicích u Kutné hory spolu s rodinou zvelebují starý třešňový sad, ve kterém pasou jeleny evropské, ovce vřesové, divoké lamy, siky vietnamské a sambary ostrovní. Sad dál rozšiřují, obohacují louku o květnaté rostliny pro pestřejší potravu včel a vedle celkem bezúdržbového silvopastevního systému se jim daří i zvyšovat biodiverzitu v jinak intenzivně obdělávaném Polabí.

Proč chovat jelenovité v třešňovém sadu? Jakou podporu má zemědělec, když se chce pustit do agrolesnictví? Jaké typy agrolesnických systémů existují?