Káva, čaj a smysl života: Jak nám rituály pomáhají přežít postmodernu?

18. květen 2025

Co se skrývá za každodenními zvyky, jako je ranní káva nebo nedělní setkání v hospodě? Jsou to jen návyky, nebo mají hlubší význam? O tom, jaký vliv mají rituály na náš každodenní život, vztahy i hledání smyslu v době, která často zpochybňuje vše tradiční, jsme mluvili s Pavlem Kopečkem – vysokoškolským pedagogem z Univerzity Palackého v Olomouci a autorem knihy Člověk a slavení – rituály v postmoderní společnosti.

Ještě v 19. století označoval pojem „rituál“ téměř výhradně náboženské úkony. Dnes je jeho význam mnohem širší. Podle Pavla Kopečka lze rituály chápat jako klíčovou lidskou činnost, která má tři základní charakteristiky: pravidelnost, hodnotový obsah a transformační potenciál. „Rituál se pravidelně opakuje, je nositelem hodnot, které v člověku vyvolávají emoční zážitek, a zároveň má ambici člověka proměňovat – skrze prožitek a zkušenost,“ vysvětluje Kopeček.

Rituály ale dnes nejsou jen doménou náboženství nebo velkých společenských událostí. Existují i rituály individuální, rodinné, přechodové, sociální nebo kulturní. I zdánlivě obyčejné nedělní posezení v hospodě podle Kopečka nese hlubší význam. Nejde jen o konzumaci piva – ale o projev přátelství, který vyjadřujeme tím, že si na druhé uděláme čas.

Jak se tedy rituály vyvíjejí v postmoderní společnosti, která je často vůči tradici a duchovním strukturám skeptická? Proč se lidé některým rituálům spíše vyhýbají a jaké nové formy individuálních rituálů naopak vznikají? A jak se v dnešní sekulární kultuře proměňuje role křesťanských rituálů? Dozvíte se v Hergot!u.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.