Každá sebevražda je úplně jiná, říkají autoři knihy Ti, kteří se rozhodli
Proč si člověk v určitém zlomovém okamžiku sáhne na život? Nová kniha etnoložky Aleny Lochmannové a soudního lékaře Miroslava Šafra zpracovává toto téma doposud nevídaně důkladným a poutavým způsobem. Oba autoři přišli v rámci Hergot!u povyprávět o práci, která začala už před 10 lety sběrem dopisů na rozloučenou.
„Postupem času nám materiál pod rukama začal bobtnat,“ vzpomíná Miroslav Šafr na momenty, kdy se záběr knihy začal rozšiřovat o další a další aspekty jevu. „Popravdě jsme nečekali, že to nakonec bude taková bichle.“
Originální je už samotné uspořádání knihy. Po zevrubném úvodu zasahujícím hluboko do historie nebo šokujícím stostránkovém bloku fotografické dokumentace kniha věnuje velký prostor rozhovorům s koronery, lékaři nebo policisty. Nejsilnější je ovšem finále. Právě dopisy na rozloučenou, pokaždé trochu jiné a originální, odhalují kromě rukopisu ovlivněného emocemi nebo pravopisnými zvláštnostmi i poslední úvahy těsně před hranicí smrti. Mezi nimi jsou i úvahy náboženské.
„Objevuje se myšlenka směřování za někým, kdo už zemřel. A nemusí to být nutně partner,“ vysvětluje Alena Lochmannová. „Setkáváme se také s odkazy na peklo v souvislosti s uvědomováním si viny plynoucí z dokonaného činu odchodu ze světa.“
Je sebevražda sobecká, jak se často říká? Panují i jiné předsudky ohledně tohoto jevu? Jak zařadit třeba protestní sebeoběť Jana Palacha nebo Jana Zajíce? Poslechněte si celý Hergot!
Související
-
Hergot!: Zážitky blízkosti smrti
Po krátké době v Hergotu znovu smrt, tentokrát však jinak. Vědomí vznášející se mimo tělo, záře na konci tunelu nebo procházka krásnou krajinou, zatímco tělo leží n...
-
Nikdy není pozdě na dobré rozloučení, popisuje Blanka Javorová ze spolku Ke kořenům
Podzim je zpomalení, barevné listí, ale i vzpomínání na zemřelé. Blanka Javorová ze spolku Ke kořenům 10 let pořádá obřady se snahou o ekologické a svobodné pohřbívání.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
