Když jsem odcházela po ambulantním porodu se synem v náruči, byla ze mě nepřemožitelná hrdinka

Co Lucii k rozhodnutí o ambulantním porodu vedlo? „I když jsem měla po prvním porodu zaplacený nadstandard, v porodnici jsem se vůbec nedokázala zregenerovat. Kdykoli mi syn dal prostor si zdřímnout, do pokoje někdo přišel – zkontrolovat mě, zkontrolovat dítě, vytřít podlahu, zeptat se, jestli chci kojící čaj nebo jestli chci syna koupat,“ vyjmenovává Lucie.

Čtěte také

Ohromila mě ta fyzická síla, málem jsem omdlel vyčerpáním. Jak prožívají porod muži?

„Za čtyři dny se mi představila jedna asistentka, jediná řekla svoje jméno. Říkala jsem si, že si klidně může kdokoli vzít bílý plášť a přijít do porodnice, kde mu všechny matky ukážou prsa,“ směje se.

„Když jsme přijeli domů, byl tam můj starší syn. Vrhl se k miminku a nanosil mu svoje hračky. Byla tam moje sestra. Věděla jsem, že to tam spolu zvládnou, a šla jsem si v klidu lehnout. Další dny jsme pořád spali, byli jsme spolu. Měla jsem čas se věnovat staršímu synovi, cítila jsem se odpočatá,“ popisuje Lucie.

„U zdravotníků jsem se nesetkala s nikým, kdo by zpochybňoval moje rozhodnutí. Téma to bylo spíš pro rodinu.“ Poslechněte si Houpačky s Lucií Havlovou, která se rozhodla pro ambulantní porod svého syna.