Klára Issová: Pozici ležícího prasete jsem zatím nepraktikovala

25. březen 2020

Aleš jako začínající jogín od Kláry hned na úvod zjišťoval, jaký druh jógy cvičí ona. Herečka prozradila, že se už několik let věnuje klasické hatha józe, nicméně polohu ležícího prasete zatím nepraktikuje. Její oblíbená pozice prý je vrána, při které musíte hodně zpevnit břišní svaly. To Ivana hned zle okomentovala tím, že tyhle svaly Aleš bohužel nemá.

Aleš Ivanu obratem utřel, že ona zase vypadá, jako by už za sebou měla indiánské léto života. Nutně pak musela padnout otázka, jak to Klára Issová dělá, že na rozdíl od Ivany (ale i Aleše, co si budeme nalhávat) vypadá pořád tak zachovale. Důležitý je prý optimismus a vnitřní půvab, radí Klára. V tom případě je Ivana ztracený případ, ale to tady nemusíme dál rozebírat. Rozverná dvojice investigativních moderátorů pak odhalila i šokující pravdu, že Klára dává přednost houskám před rohlíky. A to i proto, že jí připadá, že na nich líp drží mák a sůl.

V hudebním okénku jsme dnes připomenuli pecku (nebo pecičku, chcete-li použít ještě horší slovo) King of My Castle od Wamdue Project. Jedná se o asi jediný track, který kdy kdo od tohoto projektu slyšel, ale co už. Zajímavé je, že se neproslavila původní downtempová verze skladby, ale až housový remix z roku 1999. „Myslím, opravdu krásná věc,“ shrnuje sofistikovaně hudební znalec Aleš.

Naučila se už Klára Issová odpočívat? Jak hodnotí Ivana s Alešem smažený sýr, který byl tentokrát v rozhlasové jídelně na menu? A kde bydlí jejich vnitřní kastelán? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.