Klimatické změně se mnozí vysmívali. S vymíráním druhů to může být podobné, říká biolog Kindlmann

uschlý strom
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy uschlý strom

„Je mnoho druhů, které by nám mohly pomoci, a moc toho o nich nevíme. Třeba tři čtvrtiny léků na rakovinu je odvozeno z přírody, totéž antibiotika. Jestliže ale předtím, než vědci zjistí, že určitý druh je potenciálně léčivý, vyhubíme ekosystém, ve kterém žije, tak už ho nikdy nebudeme mít,“ popisuje dopady úbytku biodiverzity na život člověka Pavel Kindlmann, vedoucí oddělení výzkumu biodiverzity Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Rozmanitost druhů na celém světě významně klesá, vymírání je v současnosti stokrát vyšší, než kolik činí průměr za posledních deset milionů let. Asi milion z osmi milionů druhů rostlin a živočichů je ohroženo vyhynutím. Současné vymírání je výjimečné tím, že je způsobeno člověkem. Nadměrným lovem, odlesňováním, znečištěním, úbytkem ekosystémů. I to konstatuje zpráva Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), fungující pod záštitou OSN. Publikována byla letos v květnu. Na jejím vypracování se podílel i biolog Kindlmann.

„Velkých vymírání bylo pět. To šesté přirovnávám ke sjezdovce. Zatím jsme na začátku, nahoře. Přestože množství vymírajících druhů je mnohem větší než za posledních deset milionů let, je to relativně malý průšvih. Ale bude se to zrychlovat,“ varuje vědec.

Předchozí vymírání byla způsobena skokově, nárazem kosmického tělesa či sopečnou činností, a mnohdy v jejich důsledku vyhynulo několik desítek procent druhů. Jakou dynamiku má to šesté, započaté člověkem, populačním růstem a intenzivnějším zemědělstvím v 16. století? Mají organismy šanci a čas se adaptovat? „Příkladem schopnosti se adaptovat je klimatická změna. Při oteplování lze postupovat na sever nebo do hor. Pak tu jsou ale jiné faktory, důležité speciálně u nás, změna využívání půdy, tedy ztráta přirozených stanovišť. Když zmenšíte stanoviště, zmenší se i počet druhů, které tam přežívají,“ dodává Kindlmann a situaci ilustruje na další oblasti svého profesního zájmu, orchidejích. „Orchideje hledají vhodné stanoviště, kde není moc konkurentů. Jenže dnes jsme všechno zorali, máme tu řepková pole, obilná a tam se orchidej neuchytí. Takže chceme-li, aby přežila, musíme na jejich lokalitách zasahovat. Chovat se trošku jako zahradník, louku kosit a oslabit tak konkurenty.“

Pavel Kindlmann

Úpadek biodiverzity není podle zprávy IPBES tak vážný v oblastech, které udržují domorodé národy nebo místní komunity. „Na rozdíl od orchidejí, které potřebují kosení a zásah, je běžnější ekosystém třeba tropický les, který potřebuje, abyste ho nechala být. Lidé, kteří v pralese žijí, si občas šípem zastřelí zvíře a přírodě neublíží. Ale není to stoprocentní. Dlouho jsem pracoval v Nepálu, v subtropickém národním parku Čitvan. Park byl původně honitbou nepálského krále, honil tam tygry, pak vznikl národní park a místní obyvatelé byli vyhnáni. To ale nebylo dobře. Místní totiž se slony vypásali takzvanou sloní trávu. Jenže jakmile byli vyhnáni, tráva začala zarůstat a zmenšovaly se plochy luk, kde žijí jeleni. Tím pádem ubylo jelenů, a tedy i potravy pro tygra a levharta.“

Téma zásahů do krajiny je aktuální i v Česku v souvislosti s lesy a ohrožením kůrovcem. „Nad hranicí 1 100, 1 200 metrů se lesy přirozeně skládají víceméně ze smrku. To je v pořádku. Ale neodborník to nepozná. Třeba na Šumavě jsou všude smrky, část jsou přirozeně smrčiny, dole naopak kdysi bývaly buky a jedle. Lidé ze sklářských pecí používali buky, zničili fůru stromů a nasázeli tam smrk. Takže tam, když se něco změní, není problém, protože nejde o přirozené lesy. Ale nahoře, když sáhneme do horské smrčiny, tak se stane, že nám vymizí mnoho druhů, které tady našly svoji poslední enklávu, protože jinde už žít nemůžou,“ doplňuje tuzemský kontext Pavel Kindlmann.

Proč je úbytek lesů způsobený kůrovcem tak drastický? Jak přistupovat k zemědělské krajině s ohledem na zachování biodiverzity? A které druhy organismů do budoucna přežijí? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související