V pasti pohlaví jsme uvízli všichni. Proč už nefungují tradiční role muže a ženy?

26. únor 2024

Kdo je dnes správný muž a správná žena? A má smysl se tím ještě zabývat? Odpovědi jsme hledali v sérii Moderní láska podcastu Balanc s novinářkou a autorkou knihy V pasti pohlaví Silvií Lauder. Všichni máme o rolí muže a ženy představy, které jsou po generacích předávány a do značné míry sdíleny celou společností. Jenže už nefungují, ženy muže nepotřebují, mohou být ekonomicky soběstačné. Muži, ale i stát, zase neví, co s tím.

Markéta: Máš nějaký oblíbený stereotyp o mužích a ženách ve vztazích? 

Kniha Silvie Lauder V pasti pohlaví

Silvie: Stereotypů je celá řada, ale já bych vypíchla jeden a myslím že obrovský. Přičítá se mu velká váha. Říká, že to, co od vztahů očekáváme, jak se v nich chováme, jaké partnery si vybíráme, jak vztahy prožíváme a celou řadu dalších otázek řídí nějaká naše přirozenost, nějaká příroda. Je to pudová záležitost. Zatímco my víme a máme pro to opravdu obrovskou evidenci, že všechny tyto otázky jsou velmi zásadně ovlivněny výchovou, kulturou, pop kulturou, knihami, filmy. Tím, co vidíme v našem okolí. Naší konkrétní zkušeností, ale i politikou. Potom se můžeme dostat k tomu, jakým způsobem například rodinná nebo sociální politika ovlivňuje dlouhodobé vztahy. Protože nastavuje nebo ovlivňuje to, kdo je odpovědný za péči v rodině, jak vypadá mateřská dovolená a další otázky. Ty velmi potom úzce souvisí s tím, jak ty vztahy vypadají. Jsou to politická rozhodnutí. Předpokládám, že kdybych někomu jenom tak řekla, že jeho vztahy a jsou ovlivněné politickými rozhodnutími, tak by si myslel, že jsem se úplně zbláznila. Ale je to tak.  

moderni-laska_2100x1400

Moderní láska

Moderní láska je speciální sérií pořadu Balanc, který se věnuje sebepoznání a duševnímu zdraví. Přináší sedm témat o současných podobách lásky: o vztahové rozmanitosti, seznamování, randění, sexualitě, manželství, genderu a životě singles. S nápadem natočit tuto sérii oslovila Radio Wave psychoterapeutka, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska Markéta Šetinová. V pořadu využíváme nová data o intimitě a vztazích od výzkumné agentury Behavio a společně s experty napříč obory přemýšlíme o tom, jaké změny se týkají seznamování a partnerství v současném Česku.

Petr: Jak se proměnila sexualita a vnímání sexu? Zabývala jsi se i její historií.

Ohromně. Na první dobrou mě napadá jeden velmi zajímavý posun, který se týká nejmladší generace. Samozřejmě vždy upozorňuji, že generační zobecnění má řadu úskalí. Lidé jsou individuality a společenské změny na někoho dopadají, na někoho vůbec. Specificky u sexuality mně přijde extrémně zajímavé, že u části mladší generace se úplně proměňuje vnímání normality. Co je hlavní ingredience ve vztahu. Neřeší se tolik kdo s kým, ale jak ten vztah vypadá. Není až tak důležité téma zde je to kluk s holkou, kluk s klukem, není důležité to vymezovat. Zasazovat lidi nějakých škatulek. Ale je klíčové, jak vztah konkrétně vypadá. Jestli je se souhlasem obou, případně více lidí, pokud mluvíme o polyamorických vztazích. Klíčová je kvalita vztahu. To mi přijde jako velká velký posun.  

Čtěte také

Čím dál víc se mluví o tom, že slavná sexuální revoluce šedesátých let je, v určitém smyslu, nedokončená. Odstranila sice požadavek, že sex je něco, co se má odehrávat pouze mezi mužem a ženou, ideálně v manželském vztahu a ideálně za nějakých specificky daných podmínek. Ale pořád revoluce nedoputovala k poznání, že by bylo ideální, že sex musí být s nezpochybnitelným souhlasem a že ho lidé opravdu chtějí. Upřednostnila kvalitu vztahu, pohodu a nějaké potřeby. Mně přijde velmi zajímavé, že se o tom mluví až dnes. S celou debatou o konsenzu, s celou debatou o tom, že vztahy mohou mít nejrůznější podobu. Heterosexuální, homosexuální, polyamorické a jiné. De facto až teď se konečně sexuální revoluce z šedesátých let dokončuje. 

Moderní láska pokračuje! Od 1. května pro vás budeme pravidelně připravovat nové epizody a zapojit se do nich můžete s vašimi otázkami a příběhy o vztazích, randění a seznamování! Vaše hlasové dotazy posílejte na e-mail modernilaska@rozhlas.cz.

Petr: Problém vidím v tom, že mužům nejsou dány nové vzory. My vlastně nevíme, co to je dneska správnej chlap.  

To je další problém moderních vztahů. Aby muži věděli, co je nový vzor. Je to velmi komplikované, ale mám takový radikální návrh: poslechnout si ženy. Co tedy ženy čekají u mužů? Poslechnou si ty ženy? Nechtějí, aby je živil, tak co chtějí? Já si plně uvědomuji, že řada žen jede v zajetých vzorcích. Řada žen sama neví. Řada žen to nedokáže zformulovat. Ale jeden ze způsobů, jak to překonat je, zeptat se žen samotných a víc o tom s nimi komunikovat.  

Čtěte také

Myslím si, že přibývají různí veřejně činní muži, kteří posouvají definici mužství do zajímavějších a modernějších poloh. Ráda používám definici socioložky Hany Librové, která moderního muže nazvala avantgardním machem. Reaguje na to, že nový muž se nemusí úplně vzdát svojí maskulinity. To je nepochopení, že feministky chtějí, aby muži přestali být muži ve smyslu fyzické síly a nějakých zálib a třeba typického chování. 

Moderní muž pořád chodí na pivo a pořád má rád hokej a pořád třeba sportuje. Ale zároveň, na rozdíl od předchůdce, neočekává nebo nechce po ženě, aby ho poslouchala na slovo. Nemyslí si, že žena je povinována s ním spát pokaždé, když si řekne. Nebije ji a nebije svoje děti, když to trochu přeženu.  

Poslechněte si celý rozhovor o proměnách mužství a ženství ve vztahu.

autoři: Petr Bouška , Markéta Šetinová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.