Moje cesta k mateřství byla plná administrativních překážek, říká máma z lesbického páru

19. leden 2022

Do Houpaček si Martina Poliaková pozvala mámy čerstvých miminek Veroniku a Zuzku, aby se bavily o materiální i nemateriální přípravě na dítě a o průběhu jejich těhotenství. Jaké bariéry a otázky řešily ještě před samotným rozhodnutím stát se matkami? Co by si přály, aby v těhotenství udělaly jinak? A co by se mělo ve společnosti změnit tak, aby bylo tohle období krásného očekávání, ale i mnohých nejistot, pro ně snesitelnější?

Zuzka má měsíční dceru Veroniku, pro kterou je tzv. sociální matkou, protože žije ve stejnopohlavním lesbickém páru. Její cesta k mateřství tak byla lemována mnohými administrativními bariérami. „Řešily jsme, jestli dítě mít nebo ne, pak kdo bude biologická a kdo sociální matka. Pak jsme řešily, jak to vůbec udělat, abychom dítě měly. Možnosti tu jsou, i když jich není mnoho,“ vyjmenovává Zuzka různé způsoby možností, které se v takovém případě nabízí a jsou v rámci zavedeného systému běžnou praxí.

Čtěte také

A tím administrativní překážky nekončí. „Nejsme ani registrované partnerky, ale i kdybychom byly, tak to právně můj vztah k dítěti nijak neošetřuje. Proto jsem si vyřídila plnou moc, nejprve k nenarozenému, pak narozenému dítěti, která mi umožňuje rodičovskou roli ve vztahu k institucím. A pak je důležitá závěť, pro potřeby urovnání zejména majetkových poměrů,“ popisuje Zuzka. Jak ale sama říká, jelikož od ní ani od její partnerky okolí neočekávalo, že se stanou matkami, ušetřilo je to zase naopak tlakům z očekávání, kterým zase často čelí ženy v heterosexuálních vztazích.

Veronika i Zuzka se rozhodly k mateřství mezi třicátým a čtyřicátým rokem, takže v těhotenství velmi řešily obavy ze ztráty dítěte, což pro ně lemovalo celé toto období. Veronika také řešila obavy z porodu. „Já jsem si nejprve říkala, že nepotřebuju dulu u porodu, že tam bude lékař, personál, porodní asistentka, můj muž, to už bylo na mou představu hodně lidí, ale dala jsem tomu šanci. Bylo to nejlepší rozhodnutí a ráda bych to poradila všem holkám, co jsou teď těhotný a mají strach z porodu – já jsem měla nejprve strach z potratu, a pak z porodu,“ vyjmenovává a dodává, že jí dula pomohla i po porodu s kojením.

Jak probíhala příprava na dítě v covidové době? A kdy poprvé začaly s okolím mluvit o svém těhotenství? Poslechněte si od 17 hodin v Houpačkách i to, co by si přály, aby se v našem přístupu k těhotenství a porodní péči změnilo.

Houpačky můžete sledovat i na Instagramu.

Spustit audio