Stud se u porodu chová jako strach. Když si ho nevybalancujeme, může se to rovnat znásilňování

Jaké to bude a jaká budu já? Co když budu křičet? Zvládnu klystýr? Jestli se pozvracím, počurám, pokálím přede všemi na sále, umřu studem! Ženy, které se chystají na porod, mají k jeho průběhu spoustu otázek, které se často stydí položit i nejlepší kamarádce.

„Obrovskou roli tam hraje to neznámo. Stud je přirozený a já na něj během porodu vždycky hodně myslím. Spousta věcí se dá prakticky ošetřit,“ říká dula Simona Lazzari. „Stud se při porodu chová jako strach. Když je ho moc, spustí obrannou reakci uteč, nebo bojuj, což je problém,“ dodává.

Porodní asistentka Pavla Nagy doporučuje na stydlivost předem upozornit nebo využít možnosti mít k porodu svoji asistentku nebo dulu. „A té říct všechny svoje obavy. Hodně toho umíme ošetřit, a když se strachu z té či oné situace dotýkáme, zmenšíme ho,“ vysvětluje.

„Při porodu bývám hlasitější než žena, která rodí. Vnímám, že se stydí nahlas dýchat, vydávat úlevné zvuky, po očku sleduje partnera, naznačuje mi, ať zavřu dveře a podobně. Dbám na to, aby rodička věděla, že všechno to, co se děje, je přirozené a nikdo to neřeší. A že při vypuzování dítěte odchází stolice, je naprosto neoddiskutovatelné a všichni s tím počítají,“ otevírá Lazzari ta nejčastější tabu.

Co všechno pro vás může personál u porodu udělat, když vás trápí stud? A proč si přednosta porodnické kliniky Vít Wienbererger myslí, že se ženy u porodu nestydí? Poslechněte si Jiné stavy.