Morricone, Carpenter a Věc. Jak vznikal legendární hororový soundtrack?

8. červenec 2020

K nejvýznamnějším soundtrackům nedávno zesnulého Ennia Morriconeho bezpochyby patří minimalistická hudba ke slavnému hororu Věc. Morricone se tu odvrátil od svých typických melodických orchestrálních aranží a pustil se do teritoria temných syntetizátorů, do nějž ho zavedl režisér filmu John Carpenter.

Morricone je u nás známý hlavně jako autor hudby k westernové klasice Sergia Leoneho Tenkrát na Západě, potažmo k hollywoodským hitům jako Neúplatní. Byl to ale hyperproduktivní filmový všežravec, který neváhal skočit jak po vysokorozpočtovém hollywoodském trháku, tak po totálně brakové produkci. Mezi vrcholy jeho filmografie nesporně patří spolupráce s Johnem Carpenterem na sci-fi hororu Věc z roku 1982.

Věc byla první Carpenterova velká hollywoodská zakázka. V té době už měl za sebou nezávislé hity Halloween, Mlha a Útěk z New Yorku, ke kterým navíc vytvořil vlastní osobité soundtracky. Už od svého celovečerního debutu Temná hvězda pracoval se syntetizátory a dnes platí za jednu z ikon a průkopníků syntetizátorové hudby.

Jako velký fanoušek Morriconeho hudby ale chtěl s italským skladatelem spolupracovat. Dokonce za ním letěl do Říma, aby ho přesvědčil. Jejich společná práce na soundtracku k Věci je ale spíše kronikou nedorozumění, ze kterých vzešly vlastně dva celkem odlišné soundtracky. Morricone postupně vytvořil asi hodinu filmové hudby, ve které kombinoval orchestrální a elektronickou hudbu. Vycházel přitom jen z Carpenterových hodně obecných poznámek a ve finální fázi i z hrubého sestřihu samotného filmu.

Carpenter z Morriconeho nahrávek nakonec vybral jednoduchý syntetizátorový motiv, který hodně připomínal jeho vlastní skladby a který se nakonec stal hlavním hudebním tématem filmu (na Morriconeho soundtracku je to skladba s názvem Humanity (Pt. 2)), a několik dalších skladeb. Většina Morriconeho hudby ale nakonec v samotném filmu nezazní.

Když Carpenter dělal finální sestřih filmu, zjistil, že do některých napínavých míst se Morriconeho hudba vyloženě nehodí. Na základě Morriconeho hlavního tématu tak sám vytvořil několik vlastních jednoduchých variací do těchto scén. Ty letos v květnu také vyšly samostatně pod názvem Lost Cues: The Thing jako součást luxusní vinylové reedice celého soundtracku s neodolatelnou grafickou úpravou.

Morriconeho a Carpenterův soundtrack přitom není jen masterclass tísnivé, minimalistické a odlidštěné hororové hudby. Patří také k nejvlivnějším filmovým syntetizátorovým nahrávkám. Ke Carpenterově filmové hudbě obecně se dnes hlásí mnoho současných skladatelů, včetně tvůrců soundtracku ke slavnému seriálu Stranger Things. A to do té míry, že právě Carpenter je vypravěčem nového dokumentu o hudebním žánru synthwave The Rise of the Synths.

Více o vraždících mimozemských polymorfech, syntetizátorové hudbě a Rudé Sonje si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.