Na Donbase člověk potřebuje málo, aby přežil. Román Šedé včely je geniální popis banálního života

19. červen 2024

„Sergej Sergejič je takový venkovský koumák. Je to člověk, který nad vším velmi bádá, všechno si promýšlí,“ popisuje hlavní postavu románu ukrajinského spisovatele Andreje Kurkova Šedé včely překladatel a publicista Libor Dvořák. Sergej ale žije na Donbase.

Román Šedé včely na Ukrajině vyšel v roce 2018, příběh se tak odehrává v době, kdy na Donbase zuří válka. „Když se do knížky začtete, zjistíte, že je na ní víc než děj, důležitější atmosféra, ve které se odehrává,“ popisuje Dvořák v epizodě podcastu Lit.

Sergej zůstal v malé vesnici v takzvané „šedé zóně“ jen se svým vrstevníkem Paškou, se kterým byl dřív nepřítel, teď jsou si bližší než rodina. Sergeje ale zase tolik nezajímá ozbrojený konflikt, který se mu odehrává za dvorkem. Stará se hlavně o to, aby se měly dobře jeho včely. A těm výbuchy nedělají dobře. Vydává se tak na léto dál do ukrajinského vnitrozemí a pak i na Ruskem anektovaný Krym.

„Kurkov umí banální situace až poetizovat. V tom je jeho hlavní síla. Příběh Sergeje Sergejiče ukazuje, jak málo člověk ve skutečnosti potřebuje, aby přežil, když ho okolnosti před takovou situaci postaví,“ dodává Libor Dvořák.

Andrej Kurkov patří mezi nejvýznamnější ukrajinské spisovatele současnosti. Je taky novinář a filmový scénárista. Za román Šedé včely dostal v roce 2022 prestižní francouzské ocenění Médicis.

Proč je podle Dvořáka román bez chyby? Nedopouští se Kurkov karikatury venkovského života? Jak se v knize projevuje autorova filmařská praxe? A v čem je pro Evu román Šedé včely zásadní? Pusťte si novou epizodu Litu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.