Na sítích vídám tlak dopřát sobě i dítěti přirozený porod. VBAC ale musí chtít žena, ne její okolí

„K císařskému řezu někdy vedou zdravotnické příčiny, se kterými nejsme schopni hnout. Pokud byl ale císařský řez například proto, že dítě bylo koncem pánevním, chce většina žen při dalším těhotenství zkusit porodit vaginálně,“ sdílí své zkušenosti Julie, která je taky autorkou instagramového profilu Deník porodní báby. „Zdravotníci mají v takovém případě největší strach z ruptury (prasknutí) dělohy. To riziko je ale velmi nízké, asi 0,5 procenta případů. Kdyby tohle byl jediný argument proti porodu VBAC, pro mě by to argument nebyl,“ říká Julie.

„I když se to zdá jako jednodušší cesta, císařský řez má vždycky víc rizik, je to velká břišní operace. Když to osekáme jen na medicínu, na fyziologické a anatomické hledisko, je vždycky lepší vaginální porod,“ vysvětluje Julie. „Ale jsou ženy, které mají za sebou traumatizující porod zakončený akutním císařským řezem a nechtějí už to podstoupit znovu. Je pro ně proto jednodušší přijít na konkrétní datum a porodit císařským řezem,“ dodává, že každý případ je individuální.

„Je nutné si položit otázku, jaká je moje motivace vaginální porod zkusit zvládnout, nebo naopak. Na sociálních sítích zaznamenávám až fanatickou propagandu vaginálních porodů. A některé ženy to denně čtou a mají pocit, že to prostě musejí zkusit. Že musejí sobě a hlavně tomu dítěti dopřát vaginální porod. Přitom to třeba vůbec pro ně není ta správná cesta. Jde o moje rozhodnutí, nebo se rozhoduju na základě sítí a svého okolí? Ono to zní hrozně ezo, ale těhotné ženy mají velmi rozvinutou intuici a měly by na ni dát,“ uzavírá Julie.

„Péče o jizvu po císařském řezu ovlivňuje úspěšnost dalšího porodu.“ Poslechněte si rozhovor s porodní asistentkou Julií Bischofovou.