„Náš školní den vypadá jako váš víkend. Číst se děti naučí i bez školy,“ říká zastánkyně unschoolingu
„Dceři většinou nedává smysl dělat školní věci, tak je neděláme. Svoje děti do ničeho nenutím. Vysvětlím jim, co mi přijde důležité, a dál to nechávám na nich. Je to jejich život,“ říká Zdeňka Šíp Staňková, propagátorka unschoolingu a sebeřízeného vzdělávání, která svoji dvanáctiletou dceru učí od začátku školní docházky doma.
Autorka projektu Děti jsou taky lidi Šíp Staňková říká, že když děti nikdo do výuky nenutí, neztrácí potřebnou vnitřní motivaci a nepřijdou o žádnou zásadní znalost. „Když je na to dítě mentálně připravené, začne číst. Takhle to funguje ve svobodných školách všude na světě. Všechny děti se naučí číst. Některé ve třech letech, některé v šesti a některé v deseti,“ dává příklad.
Koronavirová pandemie podle Šíp Staňkové ukázala rodičům, že se děti ve škole často učí zbytečné věci, které si v dospělosti nejen nepamatují, ale ani je nepotřebují. Soutěživé prostředí konvenčních škol prý taky neprospívá vztahům. „Prostředí, kde jedno dítě má z něčeho jedničku a druhé z toho samého trojku, a to první je tedy tím pádem nějak lepší, mi přijde toxické pro mezilidské vztahy. Ty jsou přece důležitější než vysvědčení,“ dodává.
Co je špatně na povinné školní docházce? Proč je potřeba mít projekt, který říká, že děti jsou taky lidi? Dozvíte se v Houpačkách.
Související
-
Neznám lepší didaktickou pomůcku, než je kyblík s blátem, říká zakladatelka dětského lesního klubu
„Děti omezuje zavřený prostor. I dospělí si potřebují někam zalézt, aby vstřebali, co se děje. To nejde udělat ve školce, “ popisuje pedagožka.
-
Pomoz mi, abych to dokázal sám. V Montessori třídě si děti můžou všechno vyzkoušet, říká pedagožka
Na začátku 20. století vnesla Italka Marie Montessori nový směr do školních lavic celého světa. Styl učení, který dostal její jméno, klade důraz na svobodný rozvoj dítěte.
-
Srovnávání přináší dětem motivaci, ale i stres. Laťku klidně položte na zem, ať ji přeskočí
Do magazínu Houpačky si Martina Poliaková pozvala mámy Janu a Míšu, aby se jich zeptala, jak se v jejich malých dětech odráží rodičovská očekávání.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka