Nerozbíjet, ale rozvíjet. WW/RLLX představují album Ending spaces

20. prosinec 2024

Největší audioportál na českém internetu

Kapela WW/RLLX | Foto: archiv kapely WW/RLLX

Nahlédněte do tvůrčího procesu WW/RLLX!

White Wigwam a Rouilleux letos na podzim vydali další společnou nahrávku nesoucí název Ending spaces. Album, které vyšlo pod hlavičkou pražského kolektivu Klang-und-Krach, je plné ambientních ploch a imaginativních zvuků. Pozvali jsme proto Martina s Lubošem, kteří za projektem stojí, do studia, abychom mohli nahlédnout za závěs do jejich tvůrčího procesu a při té příležitosti i zabrousili trochu do historie.

„Projekt vlastně vznikl neplánovaně, na jedné akci Jednoty v Soulkostele, kde jsme hráli oba sólo a Vaška Adama z Letma napadlo, že bysme mohli hrát spolu a obrátilo by se to, že by prim hrál Martin a já bych spíš dělal doprovod s vokálem,“ přiblížil vznik projektu Luboš. Oba dva spolu už hráli v koncertní sestavě kapely Rouilleux. všechno ale údajně začalo skrze sdílenou zkušebnu a sdílenou kapelu. A později i díky aktivitám v rámci labelu Klang-und-Krach.

Při společné tvorbě především na nic nespěchají, hotové věci od Martina nechává Luboš odležet a pomalu se s nimi sžívá, dokud nepřidá vlastní část. „Od začátku je to takhle, u živého hraní se to často zvrtne v takový fluidnější stav,“ dodávají. Jediné úpravy ke kterým často dochází, je zkracování. ‚Zkracovat se musí, aby skladby netrpěly délkou,“ osvětluje Martin.

Na čem se v kapele shodnou? Jakým způsobem v současnosti funguje Klang-und-Krach? Jakého jediného hosta najdeme na Ending spaces? Kde a s kým hrají nejraději? Jak dlouho na nahrávkých pracují? Ve kterých kapelách spolu od konce nultých let spolu objevili? Poslechněte si celý rozhovor s WW/RLLX ze záznamu!

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.