Nerozbíjet, ale rozvíjet. WW/RLLX představují album Ending spaces
White Wigwam a Rouilleux letos na podzim vydali další společnou nahrávku nesoucí název Ending spaces. Album, které vyšlo pod hlavičkou pražského kolektivu Klang-und-Krach, je plné ambientních ploch a imaginativních zvuků. Pozvali jsme proto Martina s Lubošem, kteří za projektem stojí, do studia, abychom mohli nahlédnout za závěs do jejich tvůrčího procesu a při té příležitosti i zabrousili trochu do historie.
„Projekt vlastně vznikl neplánovaně, na jedné akci Jednoty v Soulkostele, kde jsme hráli oba sólo a Vaška Adama z Letma napadlo, že bysme mohli hrát spolu a obrátilo by se to, že by prim hrál Martin a já bych spíš dělal doprovod s vokálem,“ přiblížil vznik projektu Luboš. Oba dva spolu už hráli v koncertní sestavě kapely Rouilleux. všechno ale údajně začalo skrze sdílenou zkušebnu a sdílenou kapelu. A později i díky aktivitám v rámci labelu Klang-und-Krach.
Při společné tvorbě především na nic nespěchají, hotové věci od Martina nechává Luboš odležet a pomalu se s nimi sžívá, dokud nepřidá vlastní část. „Od začátku je to takhle, u živého hraní se to často zvrtne v takový fluidnější stav,“ dodávají. Jediné úpravy ke kterým často dochází, je zkracování. ‚Zkracovat se musí, aby skladby netrpěly délkou,“ osvětluje Martin.
Na čem se v kapele shodnou? Jakým způsobem v současnosti funguje Klang-und-Krach? Jakého jediného hosta najdeme na Ending spaces? Kde a s kým hrají nejraději? Jak dlouho na nahrávkých pracují? Ve kterých kapelách spolu od konce nultých let spolu objevili? Poslechněte si celý rozhovor s WW/RLLX ze záznamu!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.