Nestojím za to, aby mě druzí měli rádi. Jak prožívají svět lidé s hraniční poruchou osobnosti

26. říjen 2021

Balanc

„Tito lidé mají potíže se vztahy, emočním prožíváním. Častým jevem je sebepoškozování a sebevražedné tendence,“ říká pro Balanc psycholožka a psychoterapeutka Věra Zika. Svou osobnost si nevybíráme, někteří lidé mají tzv. hraniční poruchu. Cítí emoce mnohem silněji než průměrný člověk a je pro ně složité vnímat hranice své i cizí, často je překračují. Jsou to ale stejní lidé jako kdokoliv jiný, chtějí žít spokojené životy a navazovat dobré vztahy. Jak jim to můžeme ulehčit?

„Ve chvíli, kdy jsou potíže součástí každodenního života, je třeba vyhledat odbornou pomoc.“ Porucha osobnosti není virus, který chytneme v MHD. Rysy se projevují již v dospívání.

Čtěte také

Diagnóza F o hraniční poruše osobnosti: Začarovaný kruh hledání a odmítání pomoci

Tito lidé se často dostanou do odborné péče, protože se u nich objeví sebepoškozování nebo pokusy o sebevraždu. Mají velký strach z opuštění, cítí uvnitř prázdnotu. Jsou často pohlceni vnitřním přesvědčením, že nemají žádnou hodnotu a že by neměli prožívat to, co prožívají. Považují se za špatné, poškozené, rozbité, nehodnotné.

„Doporučila bych být ve vztazích s těmito lidmi autentická. Dát najevo, co je pro mě moc nebo čemu nerozumím.“ Vztahy s lidmi s poruchou osobnosti mohou být velmi náročné. Jejich nálady, postoje se mohou měnit velmi rychle. Dokážou ostatní dostávat do vyhrocených a nepříjemných situací.

S pomocí, pochopením a přijetím od druhých ale můžeme pomoci každému. Je třeba se otevřít a snažit se druhé nesoudit. Nejen s touto diagnózou je spojeno velké stigma, dokonce i mezi některými psychoterapeuty a psychoterapeutkami.

Pusťte si celý rozhovor o vztazích s lidmi, kterým byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti.

autor: Petr Bouška