nEUron: Propojení s Evropou
Po čtrnácti dnech jsem v pořadu Rentgen opět nabídli evropskou rubriku nEUron. V rámci ní jsme se tentokrát zaměřili na stipendia pro romské vysokoškoláky. Podívali jsme se také na knihu Život evropského mandarína, která vtipně komentuje fungování unijních institucí. A věnovali jsme se i projektu Radio for me.
EU dlouhodobě kritizuje Českou republiku za nedostatečnou inkluzi dětí z romské menšiny do vzdělávacího systému. Přispět ke změně v této oblasti se u nás už třináct let snaží Romský vzdělávací fond. Koncem listopadu fond udělil stipendia celkem 44 vysokoškolským studentům a studentkám s cílem podpořit je v úspěšném dokončení jejich studia. Podrobnosti o Romském univerzitním stipendijním programu pro nEUron zjišťovala Ivana Veselková.
Fakta a skutečnosti o fungování EU jsou leckdy suchá, nezáživná a velmi obecná. Pokud byste chtěli pochopit, jak evropské instituce skutečně fungují, museli byste si popovídat přímo s někým, kdo v unijním labyrintu sám delší dobu pracoval. Takovým člověkem je nizozemský novinář a bývalý bruselský úředník Derk-Jan Eppink. Své zkušenosti s prací pro Evropskou komisi shrnul Eppink v knize Život evropského mandarína. Kniha před časem vyšla také česky a do jejích stránek se začetla Ivana Veselková.
V poslední části nEUronu si představili projekt Radio for me, který je součástí vzdělávacího programmu Grundtvig. Dvouletého projektu se účastní 11 evropských partnerů, mimo jiné i Mary Dawson z britské stanice BCB. Její reportáž pro vás přeložila Zuzka Rejchová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
