Olga nebo Beyoncé. Jak se povedla první obálka Vogue CS?

21. srpen 2018

Olga Havlová na coveru prvního čísla Vogue CS pro mě byla příjemným překvapením. Mám radost, že je na obálce výrazná a respektovaná osobnost, silná inteligentní žena s vlastním názorem, schopná vzdorovat systému, se kterým nesouhlasí. Jestli si někdo zaslouží veřejné poklony a připomínání, je to určitě právě Olga Havlová. Časopis ji bohužel zobrazuje jako pasivní objekt bez emocí, způsobem, který její osobnost neodráží.

Na obálce české Vogue je ve skutečnosti Karolína Kurková, nafocená jako Olga Havlová – zezadu, s odhalenou horní polovinou těla. Vidíme, že jí někdo na záda napsal báseň jejího manžela a ona nám je z nějakého důvodu ukazuje. Téměř jí nevidíme do obličeje a není jasné, jaké emoce prožívá, jestli se cítí dobře, nebo ne. Fotograf, kterým je Branislav Šimončík, ji zabírá zezadu. Karolína/Olga působí zranitelně, pasivně, kromě nápisu na zádech s námi nekomunikuje. Je malířským plátnem nebo stránkou z knihy, ne sama sebou.

Byla Olga taková? Nebylo v jejím životě vedle podpory manžela další, její vlastní téma? Olga se například věnovala péči o zdravotně postižené. A nejen to. Nechala by se takto zobrazit na titulce časopisu jako Vogue? Osobně si myslím, že ne.

A teď si vezměte aktuální titulku americké Vogue, kterou vede opěvovaná i obávaná Anna Wintour.

Její titulce Beyoncé doslova kraluje. Její manžel, také slavný a umělecky aktivní, tu nehraje žádnou roli. Vidíme celou postavu Beyoncé ve výrazně barevných šatech, zdůrazňujících klasickou ženskou siluetu přesýpacích hodin. Stojí k nám čelem, sebevědomě, ale zároveň uvolněně, má pootevřená ústa, možná se nadechuje, možná něco říká nebo zpívá. Působí silně a žensky zároveň.

Aktuální titulka americké Vogue

Ruce má vztyčené nad hlavou, v pozici, která snad v celé přírodní říši znamená power stance, sílu a neohroženost. V rukách drží vlající draperii, která tvoří pozadí její figury a sama se tak aktivně podílí na podobě kompozice fotografie. Fotograf, v tomto případě teprve 23letý nový talent Tyler Mitchell, na ni vzhlíží vzhůru z podhledu.

Nemusí být všechny ženy jako Beyoncé, mají právo být, jaké jsou. Křehké, pasivní, introvertní nebo sebevědomé, silné a extrovertní. Každá má specifickou energii a sílu, věci, které ji zajímají, osobní poselství, které je možné ve fotografii zachytit.

Beyoncé, jakou ji znám z její hudby a veřejných aktivit, na fotografii od Tylera Mitchella vidím. Je sama sebou. Obraz Olgy Havlové od Bronislava Šimončíka pro titulku Vogue CS se s mými představami o Olze a jejím odkazu rozchází. S její fotoverzí se nedovedu ztotožnit. 

Když odhlédnu od osobnosti Olgy a podívám se na časopis jako na jeden mezi mnoha ostatními na pultu trafiky, mám radost, že je na obálce módního časopisu šedovlasá žena. Nejen v českém kontextu je to  progresivní. Proč by starší žena nemohla být stylovou ikonou a mít sex appeal? Radost ale kalí fakt, že šedé vlasy se na titulku Vogue dostaly jen jako paruka na těle mladé ženy.

Česko a Slovensko čeká dekáda Vogue: jaká bude lokální módní bible?

Fabrice Biundo a Michaela Seewald

Na konci srpna začne vycházet český a slovenský časopis Vogue. Podle vydavatelů je právě teď ta nejlepší chvíle pro vstup světové módní bible na místní trh: ekonomikám obou zemí se daří, roste počet investic do luxusního zboží a množství dolarových milionářů v regionu překročilo dvacet pět tisíc. Česko-slovenský Vogue chce vedle střední a starší generace zaujmout i mileniály a přitáhnout je zpět k tištěným časopisům.

Musím ale uznat, že v naší Vogue je mnohem více autorského lokálního obsahu a že ten je zvládnutý na skvělé úrovni. Pokud se podíváte, kolik témat má naše Vogue v porovnání s americkou, budete mile překvapení. Je v ní také o stovky stránek reklam méně, jakkoliv se vám to možná zdá těžko uvěřitelné. Jak bude tenhle model finančně udržitelný pro vydavatele, V24 Media, kteří si u Conde Nast zaplatili licenci na deset let, se uvidí.

Velký prostor dostali vedle známých designérů a globálních luxusních značek i místní začínající návrháři a studenti. Na stránkách časopisu uvidíte řadu studentských prací, o kterých jste letos slyšeli v Modeschau. Pozitivní zprávou je i to, že po počátečním zaváhání, jestli by nestačila jen čeština (viz rozhovor se šéfredaktorkou Andreou Běhounkovou z letošního jara), je nakonec print i online nejen autorsky, ale i jazykově skutečně česko-slovenský.

Československá mutace Vogue podle mého názoru odstartovala dobře. Pokud se vám tenhle časopis dostane do ruky, určitě ho prolistujte. Vyprodané trafiky svědčí o velkém ohlasu u čtenářů a může se stát, že zájem o novinku dočasně zvýší i prodeje dalších podobných časopisů. Je ale možné, že po pár měsících bude kvůli nedostatku inzerentů muset některý ze současných hráčů na našem časopisovém trhu z kola ven.

Proč nová obálka Vogue ve srovnání s americkou ztrácí body? A jaká je česká Vogue uvnitř? Poslechněte si glosu z Modeschau.

Playlist:

Wulffluw XCIV & Nahshi – Terra, rapala700 Remix (Ashida Park)
Ytem – Chute
Bryte – Pressure
Primitive Art – Sequrity_m_e_s_h_remix
Becky G & Natti Natasha – Sin Pijama, LVXE PARIS Remix
Dinamarca – Dino
Cuyo – Care Con Flare
Singularis x Omar Duro – Hi Bitch
Perfect Health – Calorie Free
Jags – C que t gusta
Mobilegirl – Goodies
Sirr Tmo – Push Da Button

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.