Pětina evropské krajiny pro přírodu. Bohatá biodiverzita je základem stability lidských aktivit
Evropským trialogem prošlo začátkem listopadu nařízení o obnově přírody, které má být nástrojem k řešení krize biologické rozmanitosti. Legislativa zjednodušeně říká, že nestačí přírodu chránit v místech, kde je nejsilnější, typicky v přírodních rezervacích, ale je třeba ji aktivně obnovovat. V případě české krajiny se myslí zemědělské plochy, lesní porosty i rybniční soustavy. Evropa se tak vydává směrem, který vytyčila strategie pro biodiverzitu 2030.
Nařízení o obnově přírody vydala Evropská komise v červnu 2022. Z jednání v Evropském parlamentu v červenci 2023 vyšel předpis značně osekaný po hodně dramatickém hlasování. Evropský parlament si přál vypustit právě článek o obnově zemědělské krajiny a omezit obnovu na soustavu Natura 2000. Následoval listopadový trialog Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu, kde se našlo řešení přijatelné pro všechny. Výsledná listina zavazuje členské státy Evropské unie obnovit biotopy na 20 % suchozemských i mořských ploch do roku 2030. Do roku 2050 se mají takto obnovit všechny ekosystémy, které to potřebují.
„Dvacet procent území je hodně. Obnova nutně musí jít přes všechny typy využívané krajiny. Neznamená to zakládání nových rezervací. Řada rostlin i živočichů ve střední Evropě je vázaná na kulturní krajinu a na hospodaření člověka. K tomu se musíme přiblížit,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Právě ptáci jsou dobrým indikátorem stavu krajiny a přírodní rozmanitosti. „Ptáci zemědělské krajiny ubývají nejrychleji. Podobně nám ubývá hmyz, žížaly, půdní mikroorganismy. Je potřeba snížit intenzitu zemědělské produkce, a to tak, aby fungovalo zásobení potravinami, ale zároveň s rozšířením místa pro další život,“ doplňuje Vermouzek.
Nařízení nedává žádné povinnosti fyzickým osobám ani hospodařícím subjektům, ale cílí na jednotlivé členské státy. Česká republika bude muset připravit Národní plán obnovy přírody, který stanoví, jakým způsobem toho dosáhneme. „Národní plán obnovy přírody musí připravit společně úředníci, nevládní organizace, odborné organizace, samosprávné celky, zástupce hospodařících subjektů a další. V budoucnu asi nikdo nebude jezdit po krajině s koňmi, orat s volem a v ruce držet pluh s radlicí. Budoucnost bude vypadat jinak. Jak má krajina vypadat, k tomu se musí dojít právě diskusí všech, kterých se to týká,“ uzavírá Zdeněk Vermouzek.
Proč je dobré mít na polích koroptev a nechávat v lesích některé neodtěžené kmeny? Jak souvisí biologická rozmanitost s klimatickou změnou? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Mořské dno jako příslib nízkouhlíkové budoucnosti? Za cenu ztráty podivuhodných ekosystémů
Lidé si myslí, že řešení změny klimatu leží na dně oceánů. Oceány sice pohlcují oxid uhličitý z atmosféry, který ukládají do mořského sedimentu, nyní jde ale o něco jiného.
-
Jedy kolem nás a v nás. Potřebujeme revoluci myšlení o toxických látkách
Toxické látky jsou negativní externalitou moderní společnosti. Na jednu stranu nám farmaceutický průmysl život prodlužuje, na druhou jsme vystaveni nebezpečným látkám.
-
„Kazíte práci ostatních!“ Klimatické hnutí se pře o blokády dopravy a útoky na památky
Před rokem potřísnily dvě osoby ze skupiny Just Stop Oil Slunečnice Vincenta van Gogha. Od té doby se rozjely útoky a protesty dalších skupin. Co na to zbytek klima hnutí?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
