Pozitivní cukrová vata CEO v Desce týdne

Jejich pozitivní taneční indie pop podivně kontrastoval s nejednoznačnými odkazy k násilí. Vedle písničky o limonádě v žilách vystřihli cover 50 Centa a hned nato opileckou hymnu o buzení sousedů a bitce s baseballovou pálkou. Rozjeli vlastní label, Sincerely Yours, který prodával kromě nahrávek The Tough Alliance a spřízněných kapel (mimo jiné Air France, jj, Memory Tapes) i celkem nestandardní merch, jako třeba neprůstřelné vesty nebo lahve vína.

Několikrát byli kritizovaní za glorifikaci násilí a hooliganství. Je ale otázka, jak to skutečně mysleli a do jaké míry šlo jen o ironii a nadsázku. Z rozhovorů se toho moc vyčíst nedá, protože je s nimi většinou řeč jako rozprávka. Odpověď se ale nabízí v písničce Neo Violence, kde zpívají „Truly sorry, thought you'd get the wink“.

Po sedmi letech a třech dlouhohrajících deskách The Tough Alliance přišel Eric Berglund se sólovým projektem, který nazval CEO (ze začátku se psal ceo). Spekulace o rozpadu The Tough Alliance nejdřív popíral, ale po vydání sólového debutu White Magic v roce 2010 připustil, že ho s Henningem Fürstem spojuje už jenom fandění stejnému fotbalovému týmu.

CEO zní jako roztomilejší, šťastnější a nekonfliktní mladší brácha The Tough Alliance. Zmizel výrazný přímočarý beat a provokativní hry s násilím. I tak je ale zvuk obou projektů hodně blízko a z toho je zřejmé, kdo byl od začátku hlavním producentem a kreativcem. Na otázky, proč si vybral název CEO, Berglund odpovídá ve svém typickém stylu, že mu to poradila kouzelná víla. Podobně sdělný je i co se týče smyslu a obsahu, jeho hudba je prý v první řadě o pocitu a prožitku v reálném světě.

Novinka Wonderland vychází stejně jako debut White Magic kromě Sincerely Yours i na australském labelu Modular. Zatím nejznámějším trackem z první desky je extatický trip s názvem Come With Me. Jestli a kam se CEO posunul se zvukem aktuální, druhé řadovky, zhodnotí v následujících dnech recenzenti z naší hudební redakce.