Při práci s roboty je hlavní empatie. Čechům chybí vášeň debatovat, říká expert na umělou inteligenci

18. červenec 2018
Dokáže umělá inteligence sama umělecky tvořit?

Česko čeká zkouška. Buď na vývoj technologií zareaguje, nebo ho nástup robotů porazí. Systémově zatím nemá moc nakročeno, i u nás ale vyrostli lidé, kteří na poli umělé inteligence patří mezi světové špičky. Jedním z nich je Michal Pěchouček z ČVUT, který prodal úspěšný start-up jedné z největších firem světa – Cisco. „V budoucnu bude hrát větší roli empatie. I vůči strojům a algoritmům. Budeme muset umět rozumět tomu, jak program uvažuje,“ myslí si Pěchouček.

Tuzemsko je v současnosti v oblasti technologií normální, spíše podprůměrnou zemí. „Neznamená to ale, že bychom nemohli k trendu přispět a nějakým způsobem z něj benefitovat. Pořád se můžeme stát zemí, kde se umělá inteligence rozvíjí,“ věří profesor Pěchouček.

Česko se ale musí popasovat s faktem, že se dlouhodobě zaměřuje na průmysl. Jako výhodu prezentuje nízkou cenu práce, do budoucna je to ovšem podle odborníků slepá ulička. Problematická je i vazba na automobilový průmysl. „V budoucnu se budou více rozvíjet elektrická auta, jejichž výroba se dá lépe robotizovat. Navíc se bude měnit vztah lidí k mobilitě. To může celý byznysový ekosystém poškodit.“

Michal Pěchouček

Budoucnost lidské práce? Školitelé robotů

Změny čeká vůbec celkový přístup k pojetí práce. „Musíme ji chápat jako lidskou kreativní činnost, při které se vytváří hodnota. Ve dvacátém století to byla hlavně ta ekonomická. V následujících deseti letech si budeme zvykat, že práce má mnoho forem,“ tvrdí Pěchouček. Péče o děti by podle něj měla získat stejnou hodnotu, jakou má dnes třeba práce na burze.

Ohrožení ze strany robotů přitom nečeká jen manuální práci, ale i intelektuální. Tu možná ještě o něco více. „Čím je práce monotónnější, tím je snáze nahraditelná umělou inteligencí. Jednoduché práce právní nebo finanční analýzy jsou dnes velmi dobře placené, ale také snadno nahraditelné,“ vysvětluje vědec. Obavy naopak nemusí mít zaměstnanci v oblastech, které vyžadují mezilidský kontakt, jako sociální práce nebo pohostinství.

Kam až zajde umělá inteligence? Hranicí neuronových sítí jsme my sami

03598804.jpeg

Nedávno média zaznamenala hlavně dvě velké kauzy týkající se umělé inteligence. Když Google pomocí svého programu porazil jednoho z mistrů ve hře Go a potom když umělá diskutérka Microsoft Tay začala do světa posílat rasistické a nekorektní příspěvky. Oba jsou součástí trendu, který prorokuje zářnou budoucnost neuronovým sítím a kterého se obávají i významné osobnosti.

Vzniknou ale i nová zaměstnání. „Dokážu si představit odborníky na bezpečnost sociálních sítí nebo třeba trenéry robotů,“ říká Pěchouček. Co bude druhý jmenovaný v praxi dělat? „Programátor dnes stojí spoustu peněz a zpomaluje nástup technologií. Trenérem bude někdo, kdo robotům vysvětlí, co mají dělat. Celé to bude založené na příkladech. Pomocí nervových sítí a algoritmů si pak robot vytvoří program,“ popisuje expert. Ne každý se ale dokáže s roboty domluvit. Klíčová bude vysoká míra empatie a pochopení, jak umělá inteligence uvažuje. „Musíme rozumět tomu, proč nám e-shop doporučí právě tento produkt. Je to klíčové už kvůli tomu, abychom byli méně manipulativní. A k tomu je potřeba technické vzdělání,“ tvrdí.

Čtyřicátník Pěchouček prošel jako řada jeho úspěšných kolegů starším českým školstvím. Technické vzdělání bylo podle něj ve východním bloku na relativně dobré úrovni a po revoluci přišla možnost působit v zahraničí, i díky tomu tak v Česku vyrostly špičky na poli umělé inteligence. Zaměřují se na rozpoznávání obrazu nebo práci s jazykem.

Bývalý inženýr z Googlu chce stvořit boží umělou inteligenci. Z lidstva chce udělat jejího mazlíčka

Umělá inteligence - robot

Umělá inteligence a počítačové algoritmy v dnešní době obchodují na burze, učí se řídit auta, předpovídají zločinnost a rozhodují, jaké zprávy se k vám dostanou ze sociálních sítí. Bývalý zaměstnanec Googlu a Uberu Anthony Levandowski teď chce stvořit umělou inteligenci, která by se stala bohem. Koncept Singularity, umělé inteligence přesahující lidské myšlení, není nový. Málokdo však na jejím vzniku pracuje s takovou samozřejmostí jako Levandowski.

Studentům chybí vášeň pro diskusi

„Dnes to už není taková hitparáda. Na to, jak se svět rychle mění, je školství konzervativní svět a celospolečenskou změnu nestíhá,“ míní vysokoškolský profesor. Navíc se rozevírají nůžky mezi kvalitním a nekvalitním vzděláváním. „Je to potřeba změnit tak, aby školský systém přestal mít dominantní roli. Musí se vytvořit časový prostor i pro rodinu nebo volnočasové aktivity, aby mohly děti prokázat, že je něco zajímá,“ tvrdí.

Český systém navíc nepodporuje kritické myšlení. „Studenti nemají vášeň pro diskusi. Nejsou ochotni zpochybňovat fakta, která jim servíruje učitel. A to je problém, protože budoucnost práce bude o kreativitě,“ říká Pěchouček. Největším motorem podle něj budou start-upy – ty úspěšné, ale i krachující. „Chtěl bych se dožít chvíle, kdy v Česku vznikne startupový jednorožec, tedy firma s miliardovou hodnotou.“ Poslechněte si celý rozhovor.