Radio Ivo: Cikorka po mámě

29. leden 2019
Radio Ivo na Radiu Wave

Radio Ivo bylo opět na zájezdu. A vy jste u toho! Stejně jako jste si mohli poslechnout „Mladé povlaky II“ z brněnské Kavárny Praha, tak nyní vám přinášíme hru natočenou v říjnu v pardubickém Divadle 29.

A to byla doba, kdy to mezi Romanou Bohunskou, Lahore Tieraiem, ale i herci jenom kvetlo! Žádné milostné ani ideově-politické rozbroje. Prostě parta snů. Přenesme se tedy do toho krásného období a zavzpomínejme! Překleneme tak alespoň průrvu, která v těchto měsících díky názorovým a postojovým šarvátkám v rozhlasovém kolektivu nastala, na chvíli na ně zapomeneme a necháme se unést do obce Šudov nad Mbanou, kam přijíždí sourozenecká dvojice se svým, jak jinak než nezdravým, vztahem. O něco nezdravější se ovšem jeví vztah hlavní hrdinky a jejího manžela. A se svou troškou do mlýna přispěje i pronajímatel malé usedlosti, jeden z třinácti obyvatel této poměrně idylické vsi poblíž Českých Budějovic.

Radio Ivo: Mladé povlaky II

Radio Ivo: Život nedoceníš – výjimečně ve studiu S1

Nedá se přímo říci, že pro úspěch, ale máme tu pokračování hry Mladé povlaky. A začínáme přesně v tomtéž místě, kde jsme minule skončili! Jen s tím rozdílem, že hra se natáčela v Brně. Před diváky, kteří bohužel netušili, že sledují přímé pokračování pražského příběhu.

Jak by mohl název napovídat, vypadá to, že hra opět využívá zřídkavý, ale oblíbený Romanin motiv romského původu jedné z postav, nicméně není tomu tak. Jedná se opravdu o kávu. A ta symbolizuje právě ony staré dobré časy, které jsme zmínili již v úvodu a jejichž návratu bychom se rádi vždy znovu a znovu dočkávali. Máma je ovšem mrtvá a lógr v Sudetech voní pohříchu povědomě slovem „lágr“. Co může tedy takovéto sudetské sestěhování (zkratka SS) přinést dobrého? A podaří se Romaně funkčně zasadit dramatický prvek jakéhosi podivného pokladu pod chatou v tajemné místnosti se sarkofágem? Nepodaří. A v tom je krása minimalismu. Autorka nám jen omočí pomyslný čumák do mlíčka kolektivní tragédie a hned nás na scenáristickém obojku vede jako poslušné posluchače směrem do současnosti. A obojky má Romana ráda.

Což nás ovšem bohužel přivádí zpět k rozvodovým peripetiím manželů Bohunských-Tierai a k podezření, že zřejmě již v této hře se objevuje nástin jejich budoucího nesouladu: použití hrdinčiny věty „to neznamená, že když nemám na výběr, tak nemůžu mít nějaké pocity“ naznačuje něco z domácí despocie, kterou se právě v současné době Romana snaží soudně doložit. V souvislosti s jednáním Lahore Tieraie se začíná mluvit dokonce i o týrání. Skončí tento krásný rozhlasový vztah, čili „relace“, nešťastným závěrem? Ale jak jsme již v úvodu deklarovali: pojďme se raději bavit a slzy nechme na chvíli jiným!

Radio Ivo je přenesení rozhlasové hry na divadelní prkna a zpět do rozhlasu bez jakékoli transformace, pouze s možností vidět její vznik bez přípravy. Výrazová civilnost a zvukový realismus v pozvolném tempu performerů Johany Ožvold, Petra Marka a Mariana Moštíka.

autoři: Petr Marek , Marian Moštík , Johana Ožvold
Spustit audio