Ráno jsem věřící, v poledne ne a večer už zase ano, říká o své víře spisovatel Leoš Kyša

Fascinace vírou se odrážela i v novinářské práci, které se Leoš Kyša kdysi věnoval. Vstupoval tehdy do různých netradičních duchovních společenství, aby o nich mohl napsat reportáže. Navštívil tak mimo jiné skupinu Radost života nebo společenství kolem Matky Lasany, mlčící dívky, která svým pohledem měla poskytovat svým stoupencům duchovní užitek. Obsah učení těchto společenství nebyl podle Kyši většinou nijak originální a přitažlivý. Působil na něj bizarně a bezobsažně.

Aby sám nepodlehl fanatismu, doplňuje svou víru Leoš Kyša notnou dávkou skepticismu a humoru.

„Ráno se vzbudím a věřím, že Bůh je. V poledne mi dojde, že to je všechno hovadina, nic není a nic nás nepřesahuje. Večer nad tím začnu trošku přemejšlet. V noci před spaním mi přijde, že by něco mohlo bejt. Pak si dám tři panáky a zjistím, že Bůh není, ale o půlnoci po čtvrtým panáku mám pocit, že Bůh je,“ popisuje svou skeptickou víru známý spisovatel.

Chcete vědět, jak to konkrétně v uvedených společenstvích vypadalo? Chcete slyšet Leoše Kyšu zpívat náboženskou píseň opěvující Matku Lasanu? Dozvědět se, jak se vědecky testuje „posílání energie na dálku“? Co je to kult digitálních čarodějek z knihy Underground? Kde vnímá Leoš Kyša třecí plochy mezi vírou a skepticismem? Poslechněte si celý pořad!