Rozdat si to na férovku se zlem. O folk hororu Město v mlze, literární tvorbě a spiritualitě s publicistou Jardou Konášem
Na legendární značku Hudebních masakrů lze asi těžko zapomenout, koneckonců sami tvůrci Hergot!u bývali fanoušky původního blogu i pozdějšího pořadu. Jméno „otce zakladatele“ Jaroslava Konáše už ale dávno není spojené jen s palbou do odfláklé muziky a hloupých textů. Po projektech jako Příběh písně nebo rozjezdu úspěšného časopisu Headliner se v posledních letech začíná prosazovat jako spisovatel.
Jak to všechno souvisí se spiritualitou? Začněme třeba tím, že Jaroslavova zatím poslední kniha Město v mlze je sudetský folk horor, ve kterém se zápletka točí kolem temného lesního kultu. Na straně dobra pak najdeme postavy v čele se starým římskokatolickým knězem.
„Jsem velký fanoušek filmu Exorcista a i jeho literární předlohy,“ vysvětluje Jaroslav. „Líbí se mi, jak William Blatty vykreslil postavy obou kněží, i představa, že farář je ten, kdo jde a rozdá si to na férovku se zlem. Takového superhrdinu jsem do té doby v literatuře neviděl.“
Pozitivní náhled na křesťanské duchovenstvo má zřejmě původ v Jardově jihomoravských rodinných kořenech, i když upřesňuje, že je spíše nepraktikujícím katolíkem: „Rodiče mě pokřtili, ale pak mě nechali, ať si běhám, kde chci. K náboženství jsem si musel najít cestu až později skrze dílo religionisty Josepha Campbella.“
Jak pomohlo hraní Dungeons and Dragons Jardovi ve psaní knížky Město v mlze? Co ho baví na křesťanských kapelách, které hrají tvrdou hudbu? A nakolik jsou mu podobní hlavní hrdinové jeho vlastních děl? Poslouchejte celý Hergot!
Související
-
Od hudebních masakrů k magickému realismu. Hudební kritik Jarda Konáš napsal novelu o tajuplné Praze
Literární debut Jardy Konáše nese název Dominika, ale hlavní roli tu hraje tajuplné centrum Prahy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.