Spisovatelka Dvořáková: Moje víra je neoddělitelně spjatá se svobodou a tolerancí
Studio Hergot!u navštívila jedna z nejčtenějších českých spisovatelek současnosti Petra Dvořáková. S nositelkou několika literárních ocenění, včetně Knihy roku 2020 v kategorii umělecká próza a ceny Magnesia Litera za debutovou knihu rozhovorů Proměněné sny, jsme mluvili nejen o její literární tvorbě, ale především o jejím pestrém osobním a duchovním životě.
Petra Dvořáková v rozhovoru vypráví, jak ve svých čtrnácti letech zažila takzvanou náboženskou konverzi. Byla přesvědčená, že jí zasáhl Bůh. A tak se rozhodla vstoupit do kláštera. Rodiče nebyli proti. Ultrakonzervativní klášterní prostředí pro ani ale pochopení nemělo. Po čtyřech letech byla pod falešnou záminkou donucena odejít.
Navzdory tomu duchovní život Dvořákové pokračoval. V jakém bodě se nyní nachází? „Moje víra je dnes neoddělitelně spjatá se svobodou, tolerancí, empatií lidskostí,“ dodává spisovatelka kritická vůči katolické církvi.
Jaký byl klášterní život v devadesátých letech? Jak se její vztah k víře proměňoval? Co ji vede k otevřeným líčením svých životních událostí a o čem možná bude její další kniha?
Související
-
Utrpení pod rouškou spořádanosti, říká o novele Vrány spisovatelka Petra Dvořáková
Báře je dvanáct, dobře se učí a skvěle kreslí a maluje.
-
„Neřesti jsou na dědině víc na očích,“ říká spisovatelka Petra Dvořáková
Idylka na Starém bělidle, vzpomínky na prázdniny u babičky a dědy nebo třeba touha odstěhovat se z města a pěstovat si vlastní bio ředkvičky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
