„Svět zákazem drog trpí. Přitom některé z nich léčí,“ říká legendární reformátorka drogové politiky
„Alkohol a nikotin zabíjí miliony lidí ročně, konopí a psychedelika ne,“ tvrdí Amanda Feilding, britská obhájkyně vědeckého přístupu k psychotropním látkám. Podle ní je světová drogová politika katastrofální. Navrhuje financovat výzkumy, posílit informovanost veřejnosti a pracovat na tom, aby se k lidem dostávaly bezpečné látky. Její názory samozřejmě vyvolávají odpor, zejména u politiků. „Dekriminalizace není cesta,“ prohlásil například bývalý britský premiér Cameron.
V jakém stavu je drogová politika ve světě? Jak se vlády staví k drogám?
Lepší se to. Bývala to ale katastrofa. Vlády způsobily svými drogovými politikami mnoho utrpení. Regulacím udávají tón Spojené státy americké a OSN. Padesát let propagují zákazy, které jen škodí, nijak nepomohly před drogami ochránit děti ani nesnížily spotřebu drog. Naopak ji zvýšily a do rukou kriminálníků se každoročně dostávají miliony liber. Je načase, aby si to vlády uvědomily.
Proto jste před dvaceti lety založila neziskovou organizaci Beckley Foundation, abyste světový přístup k drogám změnila?
V roce 1998 jsem založila Beckley Foundation, aby prosazovala politiku založenou na vědeckých důkazech, a nikoliv účelovou strategii založenou na ignorantství a předsudcích. Zákazy nefungují, lidé se vždy budou uvádět do změněných stavů vědomí. Alkohol zabije asi 3 až 4 miliony lidí ročně, nikotin 5 až 6 milionů, a přesto jsou legální. Konopí nebo psychedelika nezabíjí. S výjimkou nehod, kdy třeba pod jejich vlivem někdo spadne pod autobus. A přesto jsou v kategorii extrémně nebezpečných látek, které nemají lékařské využití. Není to pravda, samozřejmě ho mají.
V posledních dvaceti letech sleduji dva cíle. Změnit na základě poznatků vědy drogové politiky a provádět výzkum, který ověří potenciální zdravotní přínosy konopí a psychedelik pro psychologická onemocnění, jako jsou závislosti, deprese, úzkosti, posttraumatická stresová porucha nebo třeba obsedantně-kompulzivní porucha. Tyto látky mohou také pomoci s fyziologickými onemocněními, Parkinsonovou chorobou, Alzheimerovou chorobou nebo demencí. Věřím, že je mnoho oblastí lidského zdraví, ve kterých budou tyto látky prospěšné.
Amanda Feilding (75) je britská reformátorka drogových politik a vědkyně. Od mala se zajímá o změněné stavy vědomí, studovala náboženství a mysticismus. V mládí sama na sobě provedla trepanaci lebky, údajně aby si zlepšila prokrvení mozku a trvale lehce změnila své vědomí. Založila vědeckou organizaci Beckley Foundation, která podporuje výzkum psychoaktivních látek a na základě těchto poznatků lobbuje za změnu globálního přístupu k drogám. Do Prahy přijela na konferenci Beyond Psychedelics 2018.
Co pokusy o rozvíjení sebe sama u zdravých lidí? Mohou jim tyto látky podle vás něco nabídnout?
Mohou zlepšit naši kreativitu a kognitivní funkce mozku. Naše společnost to zoufale potřebuje. V neposlední řadě posilují spiritualitu a možnosti jejího vyjádření. Dostávají se do části lidské duše, do které je jinak těžké se dostat. Místo kriminalizace bychom je měli respektovat a chovat se k nim jako naši předkové. S velkou úctou a opatrností.
Doufám, že se po těch dvaceti letech vítr obrátil. Díky dobrému výzkumu, který jsme my a další provedli, si lidé už uvědomují léčebný potenciál těchto starodávných medicín. A také doufám, že lidem dojde, že jsou to vlídné látky, pomocí kterých si mohou přivodit změněný stav vědomí a užít si ho. Zkrátka prožít život a být produktivní.
Žába se nelíže, žába se kouří, žába otevírá cestu k bohu. Jaké je vzít si nejsilnější psychedelikum?
„Nedá se na to připravit. I pro člověka, který je na psychedelika zvyklý, to bude překvapivý zážitek. Nemáte žádné vize, jen se rozpustíte na energii. Jste všude a všechno,“ říká Sláva Zemánek, který třikrát podstoupil rituál s jedem ropuchy coloradské. Směs psychedelik a dalších látek dostane člověka do stavu, který se přirovnává ke smrti i jednotě se vším. Změní život navždy.
Mohla byste být trochu konkrétnější? Jaké drogové politiky byste navrhla vy? Byla byste liberální a nechala kohokoliv brát jakékoliv látky?
Za posledních dvacet jsem napsala nebo iniciovala vznik mnoha výzkumných zpráv a knih, které měly na drogovou politiku ve světě velký vliv. Například publikaci s názvem Konopná politika: Cesta ze slepé uličky (Cannabis Policy: Moving Beyond Stalemate), kterou napsalo pět světových expertů na drogovou regulaci. Po dvouletém výzkumu jsme totiž došli k tomu, že bychom konopí neměli kriminalizovat. Měli bychom ho regulovat, jsem zastánkyně přísné regulace. Problematika konopí a psychedelik je problematika zdravotnická, nikoliv kriminální. Státy s nejpřísnějšími protidrogovými zákony mají největší problémy se zneužíváním nebezpečných drog, třeba Spojené království a USA mají největší míru úmrtí způsobenou opiáty. Zatímco Portugalsko, které dekriminalizovalo veškeré drogy před patnácti nebo dvaceti lety a mělo kvůli tomu v Evropě špatnou pověst, je na tom nyní na kontinentě nejlépe. Mají nejnižší míru škodlivého užívání drog. Je prostě lepší lidi vzdělávat a pomoci jim činit dobrá rozhodnutí. V Portugalsku nabízejí testování drog, dětem říkají, co je bezpečné. Já jsem proti tomu, aby mladí lidé brali drogy dříve, než se jim ustálí mozková spojení. Vzděláváním dáte tomuto odpovědnému přístupu větší váhu, protože když vlády řeknou „všechny drogy jsou špatné“, tak si je děti seženou na ulici.
Globální regulaci drog skutečně katastroficky nezvládáme. Některé státy ale začínají poznávat reálný stav věci, chovají se rozumněji a odměnou je jim zdravější obyvatelstvo. Bohužel, Spojené království je pozadu, společně s Ruskem a Čínou. Stydím se za to, jak se k regulaci drog v minulých letech moje země stavěla. Ale některé státy dostávají rozum a jsou odvážné, často to jsou země, které nejvíce trpěly kvůli našim špatným drogovým politikám. Třeba země v Latinské Americe. Ty opravdu trpěly kvůli chamtivým nozdrám bohatých zemí. Zrodili se hrůzostrašní narkobaroni, kteří své země korumpovali. Snad přichází nová éra.
Hovoří se o tom, že psychedelika zažívají renesanci. Vidíte nějaké podobnosti s šedesátými lety, kdy se hojně zkoumala a dostala do společnosti?
Ano, ale v úplně jiném kontextu. Šedesátá léta přinesla mnoho dobrého a změnila společnost k lepšímu. Lidé se začali zajímat o východní spiritualitu, své zdraví, zdravé jídlo, starali se více o přírodu a byli svobodomyslnější. Ženy a jiné marginalizované skupiny dostaly hlas, dělo se mnoho dobrého. Ale média a vlády to obrátily a vývoj se na padesát let zastavil. Já jsem bojovala na straně rozumu proti šílenství od roku 1966 a nyní si skutečně myslím, že se vítr obrací. Lidé si uvědomují, že tyto látky mohou společnosti prospět na mnoha úrovních. Konopí a psychedelika opravdu mohou pomoci, proto se v Beckley Foundation snažíme podporovat novátorský výzkum a pak prezentovat jeho výsledky.
Proč lidé hledají nebo potřebují rozšířené stavy vědomí, které jim navozují právě psychotropní látky?
Část společnosti se vždy snažila měnit své vědomí. Je směšné, že se do toho vlády snaží zasahovat. Není víc osobní záležitost než to, co se vám děje v mozku. Pokud neohrožujete ostatní, pak do toho vládě vůbec nic není. Myslím si, že průzkum vědomí může přinést cenné poznatky pro celou společnost. Umožňuje lidem myslet mimo zajeté koleje. Mnoho velkých objevů a vynálezů učinili lidé, kteří se vypravovali za hranice běžného vědomí. Neříkám, že je to pro každého. Ale v naší společnosti si lidé často mění stav vědomí alkoholem nebo nikotinem, a přitom jsou to škodlivé látky. Měli bychom respektovat i ty, kteří stejnou věc dělají konopím nebo psychedeliky. A uvědomit si, že fungují na mozek trochu jinak.
Psychiatr Stanislav Grof: Psychedelika jsou to nejlepší, co se psychiatrii stalo. Doporučil bych je i zdravým
Stanislav Grof je americký psychiatr narozený v Československu, známý jako odborník na využití psychedelických látek v psychiatrii a psychologii. Tvrdí, že jiný stav vědomí navozený psychedeliky může ve správném prostředí za odborné asistence zlepšit zdravotní stav člověka. LSD, MDMA, marihuana a další zakázané látky podle něho mohou pomáhat například veteránům trpícím traumaty. Podle Grofa víc vojáků spáchá sebevraždu, než umře v boji. Když byl výzkum psychedelik zakázán, vyvinul s manželkou Christinou metodu holotropního dýchání. Mnozí odborníci ji však neberou vážně.
Rozšířené stavy vědomí mne zajímají od útlého věku a studovala jsem je s předními světovými mysliteli. Byla to vždy moje vášeň. Co je to vědomí a jak se mění? Nyní můžeme díky psychedelikům a pokročilým zobrazovacím technikám porovnávat subjektivní zážitky s tím, co se doopravdy děje v mozku. Umožňuje to zkoumat, dle mého názoru, nejdůležitější téma ze všech, tedy lidské vědomí. Protože vědomí je naše podstata. Pokud dokážeme pochopit, proč je člověk jako živočišný druh tak neurotický a trpí a proč někdy dělá báječná a jindy špatná rozhodnutí, pak bychom mohli náš druh lépe uzdravovat. Být vyrovnanější a šťastnější. Myslím, že se tímto směrem pohybujeme, je to dobrá zpráva.
A co negativní jevy spojené s užíváním návykových látek? Závislost a násilí.
S psychedeliky tyto problémy spojené nejsou vůbec. S konopím jsou problémy jen kvůli zákazům. Zbavily například marihuanu vyvažující nepsychoaktivní látky CBD. Konopí je kvůli tomu nyní velmi silné. Dělala jsem jeden z prvních výzkumů, který ukázal, že musíme tuto nepsychoaktivní, ale úžasně léčivou látku dostat do konopí zpět. Protože to, co se dostává do rukou mladým dnes, skunk a podobné odrůdy, je hrozné. Potřebují staré dobré vyvážené přírodní konopí. A to k nim můžeme dostat pomocí regulace a pobízet je, aby užívali vyváženější a zdravější druhy.
„Rituál s žábou Bufo alvarius je skok do tmy, neprozkoumaný a nebezpečný,“ říká odbornice na tripy
Do kin právě vstupuje film Bufo Alvarius: The Underground Secret o rituálu s žabím jedem ropuchy coloradské, který je nejsilnějším známým psychedelikem na světě. „Látka není dost prozkoumaná, pokud máte slabé srdce nebo berete antidepresiva, může pro vás být smrtelná,“ varuje Veronika Andrashko z Národního ústavu duševního zdraví, členka České psychedelické společnosti, jejíž první reakcí na film prý bylo zděšení.
Co se týče psychedelik, na nich nelze být závislý. U živého tvora na nich nelze vypěstovat závislost. Nemůžete ho téměř ani předávkovat LSD, není totiž toxické, to je unikátní vlastnost. Ale zároveň jsou tyto látky potenciálně nebezpečné, protože jsou velmi silné. Lidé musí vědět, jak je mohou používat. A přesně to by dělala dobrá vláda, pracovala by na regulaci, aby ochránila zdraví svých občanů a zároveň jim umožnila zažívat rozšířené stavy vědomí a chodit na kliniky, které by provozovaly terapie s psychedeliky. Taková terapie umožní dostat se do hlubokých úrovní lidské psýché a resetovat ji jako počítač. Bez nich to možné není. Psychedelika také posilují neuroplasticitu mozku, díky tomu se lidé mohou zbavit závislostí. Někdy stačí jedno nebo dvě sezení, což je úžasné. Klasická antidepresiva takový efekt nemají. Musíme postupně společnost zbavit škodlivých prášků, které dostávají i mladí lidé, a opatrně nabízet novou medikaci. Domnívám se, že terapie s psychedeliky způsobí v psychiatrii změnu paradigmatu a její následný rozkvět. Až všechno plně prozkoumáme a přijmeme.
Související
-
Dát si tripa, ale malýho! Příběhy lidí, kteří experimentují s...
Pravidelná malá dávka halucinogenních drog – LSD, psilocybinu nebo meskalinu. Dostatečně malá, aby se nedostavily halucinace, ale přesto má účinek. Nepatrné množst...
-
„Změněný stav vědomí je naše přirozená potřeba,“ říkají...
„Všichni jsme ten stav jako děti zažili. Točili se, dělali různé pohyby nebo mačkali citlivé body na těle. Děti to dělají naschvál,“ vysvětluje psycholog a adiktolo...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.