Tip na městské dobrodružství. Jít z místa A na místo B a neuhýbat, radí antropolog a krajinář

Co jsou přesně vágní terény? Místa, která nikdo nenaplánoval. Místa, která zbyla. Místa, kde neplatí pravidla. Území nikoho a všech. „Jsou to jakési mezery mezi městskými funkcemi,“ říká Radan Haluzík. Pár příkladů, hlavně z Prahy: bazén pod Barrandovskými terasami, Nákladové nádraží Žižkov, svahy nad Vltavou, Rohanský ostrov. Další množství příkladů a také mnoho textů o podstatě vágních terénů lze najít v knize Město naruby: vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy. Přispělo do ní osmnáct autorů z různých oborů, editorsky ji připravil právě Radan Haluzík a vydalo Centrum pro teoretická studia.

A co je na těchhle trochu zaneřáděných, divných místech tak zajímavého? „Jsou to místa s obrovskou neočekávaností, nevíte, co bude za dalším keřem. Jestli tam bude zase jenom keř nebo plovoucí akvárium s výtiskem Trnkovy zahrady nebo zlá čarodějnice nebo skládka panelů,“ uvažuje Radan Haluzík. Mění se také v čase.

Obálka knihy Město naruby: vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy|foto:Academia

A dají se tady provozovat věci, které se jinam nevejdou: bezdomovci se tu můžou uložit ke spánku, každý si tu může udělat oheň nebo bajkovou dráhu. Vizualita těchhle míst fascinuje i hodně umělců, fotí se tu módní fotky a točí umělecké filmy, viz třeba Pina Bausch od Wima Wenderse – film plný tance na haldách a mezi zaniklými železárnami v německém Porúří. 

Mluvili jsme také o tom, jak podobná místa přetváří v Berlíně na parky. Mauerpark, parky Südgelände či Gleisdreieck ovšem nevypadají úplně jako parky, jak je známe. „Spíš je to kus krajiny s nějakou vlastní identitou,“ říká Štěpán Špoula. Pracuje pro pražský Institut plánování a rozvoje a připomíná, že i Praha se inspiruje. Podobné, trochu divoké přírodní parky by mohly vzniknout třeba na Rohanském ostrově nebo na ostrově Štvanice.

Radan Haluzík|foto:Petr Pokorný

Jsou to rozhodně místa, která se doporučují navštívit, až to zase půjde. A zatím se dá procházet vágními terény v okolí domova. Radan Haluzík radí například: dojet na konečnou metra a vydat se pěšky přímo na jinou konečnou. „Uvidíte takové vágní terény, o kterých jste neměli tušení,“ říká. A je to prý výlet akorát tak na den.

O tom, jak vidí město sociální antropolog, a divném a krásném rubu města. Plus tip na výlet do vágního terénu s Radanem Haluzíkem a Štěpánem Špoulou.