Tip na městské dobrodružství. Jít z místa A na místo B a neuhýbat, radí antropolog a krajinář

11. listopad 2020

Tímto způsobem se člověk nejlépe seznámí s rubem města a jeho vágními terény, o nichž jsme mluvili s antropologem Radanem Haluzíkem a krajinářským architektem Štěpánem Špoulou.

Co jsou přesně vágní terény? Místa, která nikdo nenaplánoval. Místa, která zbyla. Místa, kde neplatí pravidla. Území nikoho a všech. „Jsou to jakési mezery mezi městskými funkcemi,“ říká Radan Haluzík. Pár příkladů, hlavně z Prahy: bazén pod Barrandovskými terasami, Nákladové nádraží Žižkov, svahy nad Vltavou, Rohanský ostrov. Další množství příkladů a také mnoho textů o podstatě vágních terénů lze najít v knize Město naruby: vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy. Přispělo do ní osmnáct autorů z různých oborů, editorsky ji připravil právě Radan Haluzík a vydalo Centrum pro teoretická studia.

A co je na těchhle trochu zaneřáděných, divných místech tak zajímavého? „Jsou to místa s obrovskou neočekávaností, nevíte, co bude za dalším keřem. Jestli tam bude zase jenom keř nebo plovoucí akvárium s výtiskem Trnkovy zahrady nebo zlá čarodějnice nebo skládka panelů,“ uvažuje Radan Haluzík. Mění se také v čase.

Obálka knihy Město naruby: vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy

A dají se tady provozovat věci, které se jinam nevejdou: bezdomovci se tu můžou uložit ke spánku, každý si tu může udělat oheň nebo bajkovou dráhu. Vizualita těchhle míst fascinuje i hodně umělců, fotí se tu módní fotky a točí umělecké filmy, viz třeba Pina Bausch od Wima Wenderse – film plný tance na haldách a mezi zaniklými železárnami v německém Porúří. 

Mluvili jsme také o tom, jak podobná místa přetváří v Berlíně na parky. Mauerpark, parky Südgelände či Gleisdreieck ovšem nevypadají úplně jako parky, jak je známe. „Spíš je to kus krajiny s nějakou vlastní identitou,“ říká Štěpán Špoula. Pracuje pro pražský Institut plánování a rozvoje a připomíná, že i Praha se inspiruje. Podobné, trochu divoké přírodní parky by mohly vzniknout třeba na Rohanském ostrově nebo na ostrově Štvanice.

Radan Haluzík

Jsou to rozhodně místa, která se doporučují navštívit, až to zase půjde. A zatím se dá procházet vágními terény v okolí domova. Radan Haluzík radí například: dojet na konečnou metra a vydat se pěšky přímo na jinou konečnou. „Uvidíte takové vágní terény, o kterých jste neměli tušení,“ říká. A je to prý výlet akorát tak na den.

O tom, jak vidí město sociální antropolog, a divném a krásném rubu města. Plus tip na výlet do vágního terénu s Radanem Haluzíkem a Štěpánem Špoulou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.