Trump miluje svůj Twitter. Miluje ale ještě Twitter jeho?

Do prozatím nejchladnějšího bodu se jejich vztahy dostaly v momentě, kdy se Twitter rozhodl skrýt jeden Trumpův tweet vztahující se k aktuálním nepokojům v USA.

„Když se začíná rabovat, začíná se střílet,“ zněl úryvek Trumpova tweetu, který vzbudil bouři nevole. „Tento tweet porušoval pravidla Twitteru ohledně oslavování násilí. Twitter se ale rozhodl, že může být ve veřejném zájmu, aby tento tweet zůstal dostupný,“ najdete ve vzkazu od služby místo Trumpova tweetu. Vedle je tlačítko, které vám zobrazí původní Trumpův tweet. Jen o několik dní předtím označil Twitter jiný z Trumpových tweetů o distančním volení jako zavádějící. Sociální služba přidala odkaz na vysvětlení, které za užití informací od CNN rozporovalo Trumpova tvrzení. Podobně v poslední době začal Twitter přistupovat ke všem tweetům, které považuje za zavádějící a týkají se například koronaviru nebo 5G.

Trump do Twitteru pálil paradoxně právě na Twitteru. „Republikáni mají pocit, že je sociální sítě naprosto umlčují. Silně je zregulujeme, nebo úplně zavřeme, spíše než abychom dovolili toto,“ tweetoval. O mýtu, že Silicon Valley nadržuje americké levici, jsem tu mluvil například vloni na podzim – pravdou je, že obzvlášť od Trumpova vítězství se technologičtí giganti republikánům naopak velmi podbízejí.

Ostatně Trumpovo tvrzení, že ho Twitter umlčuje, je naprosto nesmyslné, jak dokládá samotný jeho účet s téměř 82 miliony followerů. Většina sociálních služeb při mazání obsahu reaguje především naprosto nekonzistentně na tlak veřejnosti a v sítu jejich mazání a blokování často uvízne leckdo – od dezinformátorů typu Alexe Jonese až po náhodné levicové aktivisty.

Do války s Twitterem se po boku Donalda Trumpa pustili i další republikáni, především populistický senátor z Missouri Josh Hawley. Jeho kritika byla sofistikovanější, ale pouze na první pohled. Mířila na sekci 230 zákona Communications Decency Act. Podle Hawleyho výkladu tento zákon zavazuje Twitter k neutralitě při moderování obsahu na své síti. To je ale naprosto pomýlené čtení zákona, který naopak měl rodícím se internetovým platformám rozvázat ruce – aby nenesly zodpovědnost za obsah, který na nich tvoří sami jejich uživatelé, a zároveň aby se nebály nařčení z cenzury, když budou moderovat obsah dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Čtěte také

Proč hoří půl Ameriky? Bez podpory bílé společnosti není šance na změnu, říkají odborníci

Twitter se pustil do boje, který mu ještě do nedávna nebyl vlastní. Vedení Twitteru svoji službu vždy rádo oslavovalo jako svobodnější, co se možných projevů týče, než je jeho konkurence. Byť se tím příliš nechlubil, těžko rozporovat, že pozornost, jakou mu přináší právě Trump, byla užitečná i pro tuto sociální síť. Bylo by ale banální odmávat válku mezi Trumpem a Twitterem jako malicherné vrtochy amerického prezidenta. Jeho argumentace ani argumentace jeho spojenců sice před kritikou neobstojí, ale to neznamená, že neukazuje na reálně existující problém. Tím je obrovský vliv sociálních sítí na podobu veřejné debaty. Svoji moc přitom všechny sítě využívají naprosto nekonzistentně, a dokud tomu tak bude, budou útoky Trumpa a jemu podobných silně rezonovat u velké části populace.