V matném světle chladných hvězd. Pátráme po slowcorových stopách kapely Codeine

Ponořte se se Špínou do devadesátkového žánru slowcore!
„Spoustu kapel hrálo pomalu, ale Codeine byli něco jiného, unikátního, předběhli svou dobu,“ okomentoval Stuart Braithwaite z Mogwai jednu ze svých nejoblíbenějších desek – debutové album amerických Codeine s názvem Frigid Stars. Od jejího vydání letos uplyne 35 let a tak jsme to tento týden zpomalili na rychlost pohybu tektonických desek a ponořili se nejen do jejich tvorby, ale pokusili se i rozkrýt původ a esenci mikrožánru slowcore.
Nešlo jim jen a pouze hrát o to pomalu, a proto se ani první kapelám v tomto žánru označení moc nezamlouvalo. Na počátku devadesátých let tento ponurý, mrazivý a zatraceně pomalý styl začalo vyznávat trojice kapel, které ho pomohli definovat. Mezi Red House Painters a Bedhead nejvíce zářili Codeine. Newyorská trojice ve složení Chris Brokaw, John Eagle a hlavní vizionář jejich zvuku Stephen Immerwarh byla první kapelou, která tehdy svým přístupem ke kytarové hudbě vybočovala ze stáje nezávislého vydavatelství Sub Pop. Snažili se být jakýmsi opakem vypjatého a přehroceného grunge a podávat krystalicky čisté emoce v minimalistickém, pomalém a precizním zvukovém provedení.
„Tenhle projekt nebude fungovat déle jak rok a půl, dva roky,“ tvrdil zakladatel, zpěvák a baskytarista Stephen Immerwahr prvnímu bubeníkovi Chrisi Brokawovi v počátcích kapely. V roce 1990 nahráli v DIY podmínkách sklepního studia jejich kamaráda Mikea McMackina. Immerwahr k celé kapele přistupoval intutivně, potřeboval dát zhmotnit svým zvukovým vizím, byl puntičkář, byť textům z debutové desky Frigid Stars se dnes trochu směje.
I když nikdy nepřemýšleli o Codeine v intencích budování kariéry, na koncerty často vyráželi bez vlastního vybavení a ani neodehráli nekonečné množství koncertů. Jako jiné tehdejší kapely, brali hraní vážně. Immerwahr si nicméně nedokázal představit, že by měl hrát v kapele profesionálně po zbytek života. „Věděl jsem jen, že chci dělt tuhle hudbu. Udělali jsme to a pak jsem skončil,“ shrnuje svůj vztah ke kapele Immerwahr. Codeine skončili s nástupem léta 1994, nedlouho poté, co se podruhé objevili u Johna Peela.
Kdo by se dal považovat za jakýsi proto-slowcore? Proč je tento žíánr těžké definovat a jak se proměňoval v čase? Jak ovlivnili počáteční úspěchy Codeine kapela Bitch Magnet a její člen Sooyoung Park? Co dělal Chris Brokaw po odchodu z Codeine a kdo jej nahradil? Jak vypadali jejich reunionové koncerty a jaké bylo vystoupení v Praze? Kdo udělal kompilaci s covery Codeine? Poslechněte si celou Špínu o slowcoreu a především kapele Codeine ze záznamu!
Související
-
Lesk a bída pop punku. Dostáváme se na kobylku kontroverzemi opředeného žánru
Letos uběhlo 30 let od vydání alba Dookie od kapely Green Day a stejný čas uplynul i od releasu Smash, který mají na svědomí The Offspring.
-
Nerozbíjet, ale rozvíjet. WW/RLLX představují album Ending spaces
White Wigwam a Rouilleux letos na podzim vydali další společnou nahrávku nesoucí název Ending spaces, plné ambientních ploch a imaginativních zvuků.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.