„Vaříme se v pocitu nedůstojnosti.“ Kdy se zvýší platy akademiků a akademiček?

6. březen 2023

Plat hluboce pod úrovní minimální důstojné mzdy, nedostatek peněz na odbornou literaturu či financování nutných výjezdů na konference, prastaré a nevyhovující zařízení v kancelářích. Takhle vypadá pracovní život českých vědců a vědkyň z humanitních a společenskovědních oborů nejen na Univerzitě Karlově. Někteří uvažují o stávce, jiní přemýšlí o žalobě. Pokud stát vysokým školám nepřidá, hrozí zánik některých humanitních oborů. Jak prekérní situaci řešit?

O akademickém prekariátu, vědecko-pedagogických pracovnících a pracovnicích především z humanitních a společenskovědních oborů, kteří pobírají nedůstojné platy, se v posledních týdnech mluví čím dál víc. Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková pro Český rozhlas Plus mluvila o neúnosnosti situace, někteří akademici sdíleli tristní analýzy na svých blozích, jiní popisují, že jsou nucení kumulovat úvazky a přivydělávat si jinde.

„Každý měsíc se vařím v pocitu nedůstojnosti,“ říká muzikolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vít Zdrálek, který si na pozici odborného asistenta za náročnou tvůrčí vědeckou práci vydělá v průměru 30 tisíc hrubého – plat hluboce pod úrovní minimální důstojné mzdy nebo pražského průměru.

Čtěte také

Nejsou to ale jen nízké platy humanitních a společenských vědkyň a vědců, jde taky o propastné rozdíly ve mzdách napříč fakultami. Jak ve svém článku grafem dokládá Jakub Jirsa z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, zatímco plat profesora z 2. lékařské fakulty UK překročil v roce 2021 částku sto tisíc korun, profesorský plat na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy se nevyšplhal ani ke čtyřiceti tisícům.

Může za to ne příliš spravedlivé přerozdělování prostředků na univerzitě, zapříčiněné vnitřním mzdovým předpisem, který operuje s takzvanými podlahami a stropy. Zatímco některé fakulty se drží spíš u stropů, humanitní a společenskovědní obory zůstávají na podlahách.

Čtěte také

Problém je navíc dlouhodobý a zásadní roli v něm hraje taky Ministerstvo školství, které fakultám poskytuje peníze na základě takzvaných koeficientů ekonomické náročnosti – ty jsou platné od devadesátých let a zjednodušeně řečeno předpokládají, že zatímco některé fakulty potřebují špičkové laboratorní zázemí a nákladnou výpočetní techniku, lidé z filozofické fakulty si vystačí s tužkou a papírem. To ale samozřejmě zhruba o třicet let později neplatí.

Vedení univerzity i Ministerstvo školství chce situaci řešit. Ministerstvo nedávno zřídilo pracovní skupinu, která se má mzdami na vysokých školách intenzivně zabývat. Nedůstojně zaplacení lidé ale nemůžou čekat další měsíce nebo dokonce roky. Akademici a akademičky právě hojně vstupují do odborů a snaží se vyjednávat, ale v případě neúspěchu zvažují dokonce krajní možnosti, jako je stávka nebo třeba podání žaloby na Univerzitu Karlovu.

Budou akademici a akademičky univerzitu žalovat? A co je pro začátek nejdůležitější vyřešit? Poslechněte si celý příspěvek.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.