„Vaříme se v pocitu nedůstojnosti.“ Kdy se zvýší platy akademiků a akademiček?

O akademickém prekariátu, vědecko-pedagogických pracovnících a pracovnicích především z humanitních a společenskovědních oborů, kteří pobírají nedůstojné platy, se v posledních týdnech mluví čím dál víc. Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková pro Český rozhlas Plus mluvila o neúnosnosti situace, někteří akademici sdíleli tristní analýzy na svých blozích, jiní popisují, že jsou nucení kumulovat úvazky a přivydělávat si jinde.

„Každý měsíc se vařím v pocitu nedůstojnosti,“ říká muzikolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vít Zdrálek, který si na pozici odborného asistenta za náročnou tvůrčí vědeckou práci vydělá v průměru 30 tisíc hrubého – plat hluboce pod úrovní minimální důstojné mzdy nebo pražského průměru.

Čtěte také

Vzdělávací politika českých vlád nás vrací do středověku

Nejsou to ale jen nízké platy humanitních a společenských vědkyň a vědců, jde taky o propastné rozdíly ve mzdách napříč fakultami. Jak ve svém článku grafem dokládá Jakub Jirsa z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, zatímco plat profesora z 2. lékařské fakulty UK překročil v roce 2021 částku sto tisíc korun, profesorský plat na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy se nevyšplhal ani ke čtyřiceti tisícům.

Může za to ne příliš spravedlivé přerozdělování prostředků na univerzitě, zapříčiněné vnitřním mzdovým předpisem, který operuje s takzvanými podlahami a stropy. Zatímco některé fakulty se drží spíš u stropů, humanitní a společenskovědní obory zůstávají na podlahách.

Čtěte také

Odchod do důchodu v 68 letech: pro nejmladší generace se tím rozpadá smysl starobního důchodu

Problém je navíc dlouhodobý a zásadní roli v něm hraje taky Ministerstvo školství, které fakultám poskytuje peníze na základě takzvaných koeficientů ekonomické náročnosti – ty jsou platné od devadesátých let a zjednodušeně řečeno předpokládají, že zatímco některé fakulty potřebují špičkové laboratorní zázemí a nákladnou výpočetní techniku, lidé z filozofické fakulty si vystačí s tužkou a papírem. To ale samozřejmě zhruba o třicet let později neplatí.

Vedení univerzity i Ministerstvo školství chce situaci řešit. Ministerstvo nedávno zřídilo pracovní skupinu, která se má mzdami na vysokých školách intenzivně zabývat. Nedůstojně zaplacení lidé ale nemůžou čekat další měsíce nebo dokonce roky. Akademici a akademičky právě hojně vstupují do odborů a snaží se vyjednávat, ale v případě neúspěchu zvažují dokonce krajní možnosti, jako je stávka nebo třeba podání žaloby na Univerzitu Karlovu.

Budou akademici a akademičky univerzitu žalovat? A co je pro začátek nejdůležitější vyřešit? Poslechněte si celý příspěvek.