Vodácký byznys poškozuje ekosystémy v řekách i jejich okolí. Jak se na vodě chovat ekologicky?

13. srpen 2019

Od dob, kdy jsme si museli na vodu vozit vlastní lodě, už uplynulo mnoho let, mezitím se z vodáckého sportu stal spíš byznys. Když jsem vyrazila na vodu letos, jízdu nám sice usnadňoval servis v půjčovnách a kempech, ale Vltava byla přeplněná a všimla jsem si i spousty jednorázových plastů a odpadků. U odborníků jsem proto zkusila zjistit, jaký dopad mají davy vodáků na řeku i okolní přírodu a jak případné negativní důsledky napravit.

„Mnoho vodáků se chová neukázněně. Ve snaze ušetřit nějaké peníze táboří na místech mimo kempy a odhazují odpadky do řeky, na břehy, a není v lidských silách ani nás, ani obcí udržet břehy a řeku čisté,“ popisuje negativní stránku současného vodáctví Hugo Roldán ze státního podniku Povodí Vltavy. Byznys navázaný na vodáctví ale vidí příznivě, protože vytváří nové zdroje příjmů. V praxi to ovšem může vypadat jako plovoucí bary, kde prodávají drinky v plastových kelímcích a nešetří ani brčky.

Ichtyolog Pavel Vrána z Českého rybářského svazu mi potvrzuje, že odhozené plastové lahve a plechovky nejsou jen estetický problém, ale škodí především vodním živočichům. Ryby je mohou přijímat jako mikročástice, které jim blokují trávení nebo je poškozují po chemické stránce. Samotné velké množství vodáků ale rybám překvapivě nevadí. „Často se vyskytují velice blízko projíždějících lodí, berou to jako nějaký faktor, který je nepoškozuje, nevadí jim, prostě není to nic, co by je žralo, takže si na to snadno zvyknou,“ vysvětluje Vrána.

Vodačky a vodáci na Vltavě

Když jsem se vyptávala vodáků, co říkají na přeplněnou řeku, dozvěděla jsem se, že někteří radši vyráží na vodu mimo sezonu. To s sebou ale nese řadu dalších problémů. Pokud si v tomto období nedají pozor na to, kam šlapou, když z lodi vystupují nebo ji přenáší, mohou podle ichtyologa Vrány napáchat ještě větší škody.

„Mohli bychom zmínit likvidaci jiker ryb v jarním a podzimním období. Na podzim to může být rozšlapání trdlišť pstruha obecného, na jaře zase někdy v květnu třeba likvidace trdlišť lipana. Dojde tam buď k rozšlapání jiker, anebo k utužení dnového substrátu do té míry, že vylíhnuvší se rybička se nemůže vyhrabat ze substrátu ven. Může se to týkat také některých vodních mlžů, třeba perlorodek, které do pěti let věku ve vodě ani nemůžeme zaregistrovat, jak jsou malinké, a tím, jak se chodí v tom štěrku, je můžeme rozšlapat. Jinak se dá říct, že vliv vodáctví má i řadu pozitiv. Třeba budování slalomových drah, většinou umělých, přináší rybám určitý náhradní biotop,“ dodává Vrána.

Vodačky a vodáci na Vltavě

Další potíže přináší období sucha, kdy vodáci při malém stavu vody pádly poškozují dno, a situaci zhoršují i provozovatelé malých vodních elektráren, kteří někdy odklání vodu a nerespektují limit minimálního průtoku. Voda se pak přehřívá a ryby nebo jejich potrava hynou. Vodáci paradoxně rybářům pomáhají tento problém zviditelnit.

Jsou i způsoby, jak mohou vodáci svůj dopad na říční biotopy alespoň částečně napravit. Blíží se například úklid Vltavy organizovaný v rámci iniciativy Ukliďme svět, ukliďme Česko. Čistit se bude 14. září a akce je otevřena všem dobrovolníkům. „Rozhodně bych se podívala na web www.sdruzeniprovltavu.cz, kde si najdete Čištění Vltavy a kontakt na Petra Kolínského a tým, který akci koordinuje. Stačí se zaregistrovat do 9. září. Organizátoři vám přiřadí loď, popřípadě parťáka, pokud si žádného nevezmete. Atmosféra je tam naprosto unikátní, hrozně přátelská a ty výsledky jsou skvěle vidět,“ zve na akci organizátorka Kateřina Landová.

Vodáctví zasahuje životní prostředí v okolí řek mnoha způsoby a odpadky jsou jen tím nejvíc viditelným. Zajímá vás, co vaše přítomnost na řece způsobuje a jak zmírnit její dopady? Poslechněte si celou reportáž Anety Štokrové.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.