Východiska: Hypnagogické manele z Bukurešti

8. leden 2014

Není mnoho současných kapel, které dokážou bez patosu nebo kýče rekontextualizovat své lokální hudební vlivy. Future Nuggets je partie rumunských hudebníků, label i kolektiv, kterému se to podařilo.

Orientální vlivy kombinují s psychedelickou elektronikou. Jejich hudební rozsah je neuvěřitelný – hrají s vězni, patnáctiletým klukem i šedesátiletou ikonou rumunské elektronické a rockové scény. Mají kapelu – Steaua de Mare i side projekty – Aneb a Plevna. Také dělají instrumentální house. Jejich hudba by se na první poslech dala popsat jako hypnagogické manele – druh rumunské hudby s orientálními a balkánskými vlivy – smíchané s psychedelií, ale výsledek je samozřejmě mnohem komplexnější. Navštívila jsem je v jejich bytě v centru starého města v Bukurešti.

Andrei Dinescu: Před několika lety jsem si uvědomil, že poslouchám spoustu západní muziky. Pak jsem potkal někoho, kdo uměl hrát orientální lokální styly, a uvědomil si, že já ty rytmické formule neumím. Takže jsem v určitém smyslu měl hendikep, protože tady žiju, ale nejsem schopen to zahrát. Je to možná technická záležitost, ale naučil jsem se mnoho zajímavostí, třeba že romští hudebníci umí rozlišit makedonskou, bulharskou, tureckou nebo indickou hudbu, prostě vědí, co hrají. My jsme do toho vnesli tu „západní hudbu“ a z té kombinace orientální atmosféry a západního zvuku vzniklo něco třetího.

V Rumunsku máme tu výhodu, že tady existuje orientální kultura. Je blízko, ale všichni o ní mluví, jako kdyby to bylo něco špatného. Ale je to právě naopak. Jsme tak nějak jinak naprogramováni, máme v sobě německou, francouzskou, slovanskou, ale i tureckou krev, a je to skvělé.
A pak jsme skončili ve vězení. Hledali jsme dobrou hudbu a ocitli se na venkově...

Horatiu Șerbănescu: Šli jsme do lochu. Náš „vězeňský“ projekt se jmenuje Shamnelism. Hráli jsme s vězni. A pak byly tři nebo čtyři koncerty.

A co vaše spolupráce s rumunskou elektronickou a rockovou legendou Rodionem, s nímž hrajete i v kapele?
A: Našli jsme ho na YouTube. Spolu s Ionem jsme se rozhodli, že mu chceme pomoct a produkovat ho. Přijel ze své vesnice s kufrem plným originálních pásek z 60. a 70. let a my je zdigitalizovali. Bylo to neuvěřitelné. Má materiál aspoň na další tři alba, jsou to hotové skladby ze70. a 80. let, o nichž se neví. Takže to byl opět internet, internet v mé vlasti mi pomohl ho najít.

Mohli byste něco říct o svém projektu Steaua de Mare?
A: Vše to začalo, když jsem potkal kamaráda, který hrál profesionální manele. My jsme osm let dělali psychedelickou, experimentální hudbu. Ten kamarád byl v kapele, která hrála na svatbách v Rumunsku, takže se vyznal v té muzice, která v sobě zahrnuje kulturu tureckou, řeckou, makedonskou a jiné. My jsme zase ovládali experimentální zvuk. A tak jsme spolu začali improvizovat a z toho vzniklo několik skladeb.

03037726.jpeg

Jedním pojítkem je manele, ale je to také určitá postapokalyptická atmosféra, která v Rumunsku panovala před revolucí a těsně po ní. Je to jakoby vytrhnuté z času, protože my tehdy neměli televizory, reklamy nebo produkty, západní filmy. Vynořují se mi obrazy všech těch vyprázdněných hotelů u Černého moře...

Jak se vaše krajina změnila po revoluci?
A: Je v tom trochu nostalgie, ačkoliv mně byly tehdy čtyři roky a Horatiovi jeden. 90. léta po revoluci měla v sobě něco z té minulosti, to hned nezmizelo. Ta atmosféra tady panovala ještě dalších deset let v kombinaci se svobodou, proto ty časy byly tak zajímavé. Měly pozitiva starých časů, bylo to divoké. Teď je všechno jinak, nedá se to porovnat.

Rodion s kapelou vystoupí na berlínském festivalu Transmediale koncem ledna. Více informací získáte na adrese:www.futurenuggets.com
Příspěvek vznikl v rámci pobytu zastřešeného Rumunským kulturním institutem

autor: Lucia Udvardyová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.