Žádní boomers versus mileniálové. Nevyhovující pracovní podmínky architektů jsou problém celého oboru

15. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy kancelář - v kanceláři

Probíhá v české architektuře konflikt mezi boomers a mileniály? A jak je to s vykořisťováním architektů, o kterém se v poslední době tak mluví? Skupina mladých architektů, architektek a socioložek se rozhodla provést výzkum, aby měli v ruce skutečná data. Pracují architekti hlavně načerno, berou muži víc než ženy a kdo pracuje víc – architekt nebo sociolog? Na to v magazínu Spot odpovídají Jakub Kopecký, Terezie Lokšová a Eliška Pomyjová.

„Důvodem pro vznik výzkumné zprávy byl vlastně nedávný příspěvek na Radiu Wave o pracovních podmínkách mladých architektů,“ říká architekt Jakub Kopecký. „Předseda České komory architektů Jan Kasl se v něm asi trochu nešikovně vyjádřil, že to je normální, a když začínali oni, bylo to ještě horší. A my na to chtěli nějak reagovat,“ vysvětluje. „Jenže jsme zjistili, že nemáme v ruce žádná data, kterými bychom mohli argumentovat, a tak se zrodila myšlenka udělat nějaký reprezentativní výzkum,“ doplňuje ho architektka Eliška Pomyjová.

Čtěte také

Vznikl tak široký interdisciplinární tým a výsledkem jeho práce je právě výzkumná zpráva Pracovní podmínky mladých architektů a architektek. „Sešlo se 1121 odpovědí lidí mezi 22 a 35 lety,“ vyjmenovává základní data socioložka Terezie Lokšová. „Cílem výzkumu ale nebylo vydat jen sumu dat, spíš se díky němu ukazuje, jak různorodý je v tomhle oboru způsob práce.“ Autorizovaný architekt je ve zcela jiné situaci než člověk pracující na hlavní pracovní poměr (i když takových je mezi architekty menšina) nebo někdo, kdo pracuje na živnostenský list pro jednoho odběratele. Zároveň je to ale podle socioložky důvod, proč je tak těžké se domluvit na možném jednotném postupu nejen v rámci oboru, ale i jen v rámci jedné generace.

Zpráva ukázala, že 50 procent respondentů pracuje na živnostenský list pro jednoho odběratele. „To pak vyvolává otázky ohledně sociálního a zdravotního pojištění nebo toho, jestli si můžete dovolit mít děti a kdy,“ vysvětluje Lokšová. Podle autorů zprávy se v tomto případě často spojují povinnosti odpovídající hlavnímu pracovnímu poměru s nejistotou podnikání. „Zároveň ale flexibilita, která je pro takovou práci typická, byla právě důvodem, proč si řada lidí práci na živnosťák zvolila,“ dodává Jakub Kopecký.

hosti spot

„Důležité je také říct, že bychom neradi kopali nějaké příkopy mezi generacemi. Není to tak, že by tu byli nějací starší architekti, kteří chtějí někoho vykořisťovat,“ upozorňuje Eliška Pomyjová. Z výzkumu i zkušeností mnoha architektů a architektek vyplývá, že systém zaměstnávání „jen“ na živnostenské listy, nebo dokonce načerno se prostě reprodukuje, protože není tolik architektů, kteří by si mohli dovolit držet hodně zaměstnanců. „Ukazuje se tak, že jde o nějaký strukturální problém,“ říká architektka. „Starší generace měla prostě jiné, ne horší nebo lepší, ale jiné podmínky. Některé věci, jako třeba dnešní rozdíl mezi výší platů a přemrštěnými cenami bydlení, třeba nezažila,“ zamýšlí se Terezie.

Všichni tři hosté se ale shodují, že je důležité se o společných problémech v rámci oboru, ale i mimo něj bavit. Že je vše možná na dobré cestě, dokazují pozitivní reakce na výzkumnou zprávu a velký zájem, který vzbudila. „Je to pro mě i důkaz toho, že když se člověku něco nelíbí, má zkusit to změnit, protože se to třeba může podařit,“ uzavírá Eliška Pomyjová.

„Rozdíl mezi platy mužů a žen mě překvapil,“ říká Jakub Kopecký. O kolik berou víc architekti než architektky a proč? A odpracují architekti skutečně nadprůměrný počet hodin? Poslechněte si celý rozhovor v audiu.

Spustit audio