Židé v Maroku: Dvě komunity, jedna starobylá historie

V Maroku zůstává už jen asi 2500 židů
V Maroku zůstává už jen asi 2500 židů

V severní Africe můžeme najít mnoho národnostních i náboženských menšin. Spolu s Janem Pěchotou z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni jsme se podívali na židovské komunity v Maroku. Přestože dnes v Maroku žije pouze několik tisíc židů, jejich historie v této severoafrické zemí je velmi starobylá.

V Maroku žijí dvě svébytné židovské komunity. Každá se na marocké území dostala v jiné době. Kdy se tak stalo vůbec poprvé, to je podle Pěchoty diskutabilní. Podle některých pramenů to bylo již v dobách krále Šalamouna, tedy v desátém století před naším letopočtem. Jiné zdroje hovoří o době po pádu prvního jeruzalémského chrámu roku 586 před naším letopočtem, ale lze se setkat také s datací po pádu druhého jeruzalémského chrámu v roce 70 našeho letopočtu. Ať tak, či onak, historie židovské komunity v Maroku je poměrně dlouhá, rozhodně delší než ta muslimská.

Jan Pěchota

Když muslimové do Maroka přicházeli, pravděpodobně byli hodně překvapeni. Naráželi zde totiž na velký počet židovských kmenů. „Jeden z největších odporů, se kterým se na území severní Afriky muslimové setkali, byl pod vedením judaizované berberky Káhiny,“ vysvětluje Pěchota. Na druhé straně mohla zkušenost s monoteistickým náboženstvím následně usnadnit přijímání islámu na straně berberských kmenů. Pěchota jej totiž hodnotí jako relativně snadné.

Příchod druhé židovské komunity do Maroka je odvozen od takzvaných expulzních dekretů z konce 15. století, v jejichž důsledku museli muslimové i židé opustit nejprve Španělsko, potom i Portugalsko. Židé do Maroka ovšem přicházeli nejen z Pyrenejského poloostrova, ale také z jiných částí Evropy. Začátkem 15. století zde pro ně panovaly poměrně příhodné podmínky. Díky židovskému příspěvku, spočívajícímu nejen ve zprostředkování vysoké kultury, ale též znalosti finančních záležitostí či rafinace cukrové třtiny, byla marocká ekonomika výrazně posílena a Maroko se stalo silnou exportní mocností.

Jak se tyto židovské komunity od sebe lišily? „Původní, autochtonní židé, pro které se zažil výraz „tošavim“, svá specifika udržovali velmi dlouho. Ještě ve 20. století to stále byli specifičtí židé, kteří se výrazně lišili od těch, kteří přicházeli později například ze Španělska. Původní židé většinou žili na venkově, zatímco ti, kteří přicházeli z Pyrenejského poloostrova, to byla urbánní elita,“ říká Pěchota.

Jak vypadal každodenní život židovských komunit v Maroku? Kde žili? A existovala v Maroku ghetta? Jak se změnila pozice židů v Maroku pod vlivem intenzivnějších kontaktů s Evropou? Jaká je situace dnes? Jaký mají vztah k státu Izrael? Poslechněte si celý pořad.