Živé Podhoubí na Kytkobraní: lokální potraviny pro všechny a pokojovky jsou produktem kolonialismu

Jednou z nejtypičtějších pokojovek je monstera, která pochází z tropických deštných pralesů v Amazonii. Jako většina pokojovek k nám byla dovezena během koloniálních výprav evropských mocností. „Fíkusy známe také z mnoha obýváků. Na severovýchodě Indie se využívají k tvarování různých konstrukcí – třeba mostů, které udrží až padesát lidí. Je to taková low-tech architektura,“ vypráví příběhy některých interiérových rostlin Alexandra Střelcová z rostlinné laboratoře Haenke.

Monstery do obýváků podle Saši neputují z džungle, kde se rády pnou po jiných rostlinách, ale z některé z mnoha evropských farem. V Nizozemsku je mimochodem tolik skleníků, že na jejich vytopení je potřeba 9 % veškeré spotřeby zemního plynu země. Víc o tématu si přečtěte v knížce Plantlovers. Neviditelná botanika městského prostředí, kterou studio Haenke nedávno vydalo.

Západní přístup k rostlinám je rozpolcený. Na jednu stranu je tu trend plantfluencerů a milovníků pokojových rostlin, na druhou stranu rostliny přehlížíme – Haenke mluví o rostlinné slepotě. Tak či onak máme městské prostředí s rostlinami spojené hlavně proto, že jsou krásné, což je možná trochu omezený pohled. Za krásné považujeme i kytky na řez. Jejich produkce je eticky i environmentálně silně problematická, a tak se nedávno zformovala Platforma Výkvět, která zaštiťuje potřeby sdílení a zlepšování podmínek pro lokální, ekologické pěstitele.

Koupit lokálně a ekologicky vypěstované květiny jen tak impulzivně při procházce městem není snadné. Existují už ale stálá odběrná místa. Velký boom zažívají samoobslužné odběrné stánky. Jsou po celé republice a najdete je na mapě. „Sezóna řezaných květin je od dubna do listopadu. Možná je cesta učit koncového zákazníka jiné estetice. Existuje třeba ohromný potenciál pro obrodu sušených květin,“ vysvětluje Jolana Teuberová z Výkvětu, že je potřeba kromě pěstitelů pracovat i se zákazníky, kteří možná nemusí potřebovat tulipán v prosinci.

Pobné záměry jako Výkvět má Asociace místních potravinových iniciativ. Potraviny jsou vysokoobrátkové zboží, jehož globální toky se snaží doplnit a ideálně částečně nahradit krátké distribuční řetězce. Do zemědělství jsou v Česku zapojeny pouze 3 % populace. To je specifická situace a kromě prodeje ze dvora, prodejních automatů, farmářských trhů nebo spolkových obchodů mají malí pěstitelé možnost zapojit se do komunitou podporovaného zemědělství.

„V České republice je téměř sto KPZ. Nejčastější formou KPZ u nás je spotřebitelská skupina. Dost často je formují ženy na mateřské dovolené. Pak existují ještě komunitní KPZ, například Prokopská farma v Praze. Často si takovou skupinu koordinuje přímo farmář. V AMPI se snažíme ukazovat velkou varietu cest, jak se dá jít za potravinami přímo,“ uzavírá Alena Wranová z AMPI.