Děti nás chtějí vrátit do přítomnosti. Odložte telefon a nebojte se nudy, být spolu se počítá

Vraceli jsme se na konci léta s dvouletou dcerou domů a oba byli zachmuření. Já měl pocit, že jsme nepodnikli nic výjimečného, nic, na co bych byl pyšný. Ona se nejspíš nudila, nebo jsem si to alespoň myslel. Pak se před námi objevila veliká louže, už už jsem ji chtěl překročit a vyrazit domů. Ale dítě ne. Najednou jsme oba bosky běhali kaluží, tam a zpátky, dobrou hodinu. „Zkuste žít jako vaše děti, v přítomnosti. Tohle je naposled v jejich dětství, kdy nebudou svázané rozvrhem školní docházky,“ píše se v článku nedávno publikovaném v britském Guardianu, kde psychologové radí, jak si co nejvíce užít rodičovství. Začít můžete třeba tím, že vypnete chytrý telefon.

Čtěte také

„Vliv digitálních technologií na život našich dětí strašně podceňujeme,“ říká terapeut Jan Kulhánek

„Vypnout telefon je úžasná věc. Je to lepší než ho nechat vedle v pokoji nebo jen dát na tichý mód. Zapnout ho, to už chvíli trvá a člověka to odradí,“ myslí si terapeut Honza Vojtko. Možná to pro někoho znamená, že se bude doma s dítětem nudit. Toho se ale nesmíme bát. „Jsme společnost, která chce neustále nějaký výkon, a přenášíme to i domů,“ tvrdí Vojtko a dodává, že naopak nudě jsme odvykli. „Když se nudíme, vyvalí se věci z podvědomých struktur mozku. Dostáváme se do míst, kterým nerozumíme, proto se bojíme nudit. Nuda v nás může vyvolat spoustu divných pocitů, které nemáme zpracované. Ale nudit se s dítětem je úžasné. I mozek totiž potřebuje prokrastinovat,“ vysvětluje Vojtko. Důležité je také nezaměňovat štěstí a naplněnost. I té nás přitom děti mohou naučit. Všechno, co dělají, je naplňuje, připomíná terapeut.

Terapeut Honza Vojtko|foto: Martina Pavloušková

A co ještě radíme u častější stavů rodičovské přítomnosti? Někdy jde i o maličkosti. Třeba vydržet pár minut sám se sebou: když dítě usne po obědě, neutíkat hned k notifikacím. „Potřebujete si prožít emoce, nepotlačovat je,“ myslí si Honza Vojtko. Pomáhá také snažit se pracovat s dechem, ale taky si zorganizovat úkoly, které na mě každý den čekají – od vaření až po práci, pokud nějakou mám. Čím méně práci dovolíte, aby se na vás valila v době, kdy si vaše dítě chce hrát na indiány, tím lépe. Pokud to znamená, že musíte poprosit partnera či partnerku, aby vám pomohl – nebojte se to na rovinu říct.