Dvacet minut denně, nebo roky v ústraní? Kdy má meditace smysl a jaké jsou její účinky
„Myslím, že meditace a psychoterapie jsou nejen kompatibilní, ale vzájemně se podporující,“ říká v Balancu učitel meditace mindfulness, překladatel a básník Šimon Grimmich. Meditace si před lety našla cestu do západního světa. Používá se v psychoterapii, seberozvoji i korporátním koučinku. Jaké jsou účinky pravidelné kratší praxe a jak se liší od dlouhodobých meditačních retreatů?
„Na retreat je potřeba určitá míra odhodlání a samozřejmě čas.“ Výzkumy o účincích meditační praxe se množí. Některé vám řeknou, že prospívají třeba už tři minuty denně. Zatvrzelí meditující ale tvrdí, že pod 40 minut denně nemá meditace smysl. Další lidé se kloní spíše k delším meditačním zásedům. Prý umožní člověku dostat se hlouběji a přinést mu vhledy, které ho změní a zůstanou s ním do konce života. Meditace prokazatelně snižuje stres, zlepšuje spánek, emoční regulaci, náladu, soucit a učí přijímat i ty aspekty života, které považujeme za nepříjemné nebo náročné.
Čtěte také
„Denní krátkodobá praxe je taková údržba, retreat nám pomůže jít více do hloubky.“ Meditace je také duchovní praxí. Šimmon Grimmich mluví o buddhistickém pojetí meditace a poznání, které může přinést. Meditační retreat může být náročný. Mohou se objevit bolesti v těle, ale také vyplavit obsahy, které je dobré zpracovat v psychoterapii. Ta se, nejen podle Šimona, s meditací dobře doplňuje.
Snížení míry stresu a větší regulace emocí nemusí nutně zlepšit naše mezilidské vztahy. Na meditačním zásedu může pomáhat to, že jsme součástí skupiny. Máme zajištěné jídlo, meditace jsou vedené a je prostor pro konzultace s učiteli a učitelkami. Můžeme se soustředit sami na sebe a svou praxi.
Poslechněte si celou epizodu podcastu Balanc o meditaci krátkodobé i dlouhodobé.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
