Hergot! s Lukášem Noskem: Úvod do islámské filozofie

Muslim při modlitbě
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Muslim při modlitbě

Islámská filozofie bývá označována různými termíny. Nejčastěji jde o „arabskou filozofii“, jíž se rozumí filozofie psaná arabsky. V arabštině však pro filozofii existují různé termíny: „falsafa“, „hikma“ či „ma’rifa“. Islámská filozofie má celou řadu proudů a napříč dějinami se setkáváme s rozmanitými hnutími. „Pokud otevřeme bohužel pouze cizojazyčnou literaturu, budeme překvapeni, jaké moře a oceán jsme našli,“ říká pro Hergot! Lukáš Nosek z Husitské teologické fakulty.

Islámská filozofie ve vrcholném období, tedy od 9. do 12. století, pracuje především s rozumem. Lidská svoboda, Boží všemohoucnost, stvoření světa, věčnost světa, to jsou témata, jimiž se islámští filozofové zabývají. Náboženské pojetí se do popředí dostává později, například v dílech Ibn Síny (Aviceny) nebo Ibn Arabího, jenž většinu svého života prožil v dnešním Španělsku, v Seville.

Islám v popkultuře: Stereotypní zobrazování muslimů a Arabů ve filmech

02509514.jpeg

Filmy jako další produkty populární kultury vytvářejí mýty po více než sto let. S nadsázkou se dá říct, že stereotypní zobrazování různých skupin začalo s tím, jak se poprvé spustila kamera. V aktuálním díle Hergot!u jsme se zabývali filmařským pohledem na muslimy a Araby. Do pořadu přijal pozvání Miroslav Libicher, doktorand z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se tímto tématem zabývá.

Čím je islámská filozofie výjimečná? Podle Lukáše Noska je islámská filozofie napojená a konfrontovaná s dalšími monoteistickými náboženstvími, respektive s jejich filozofií. Islámská filozofie v podstatě vzniká na přelomu 8. a 9. století, rodí se do syrské kultury, která už znala řeckou filozofii. Tou se inspirují významní chalífové, hlavně v 9. století, dokonce dávají enormní částky na překlad syrských či řeckých děl právě do arabštiny.

Již v 8. století lze pozorovat setkávání se tří hlavních monoteistických náboženství, vedle toho však existuje také hinduismus či zoroastrismus. Na Blízkém východě, v úrodném půlměsíci, se potkávají myslitelé, kteří z těchto tradicí čerpají, učí se od sebe, reagují na sebe a vzájemně se ovlivňují. „Znám velmi dobře polemiky křesťanů z konce 8. a začátku 9. století, jsou to mistrovské dialogy mezi biskupy Abu Ghurou a chalífou Al Ma’múnem. Hovoří spolu obecně a mírumilovně, ale v jednu chvíli se Abu Ghura zeptá: ‚Jak to, že nás pronásledujete? Jak to, že jsme nuceni platit vyšší daň?‘“ říká Nosek a dodává, že jde z filozofického hlediska o velmi zajímavou epochu. Zároveň však v této době dochází k pronásledování židů a křesťanů. Přestože s nimi bylo nespravedlivě zacházeno, stále to byl relativně svobodný svět, který je k rozvoji filozofie nezbytný.

Jak se zrodila islámská filozofie? Jaké otázky řešili islámští filozofové? Kde jsou centra islámské filozofie dnes? Chcete vědět víc? Poslechněte si celý díl.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související