Hergot! s Lukášem Noskem: Úvod do islámské filozofie
Islámská filozofie bývá označována různými termíny. Nejčastěji jde o „arabskou filozofii“, jíž se rozumí filozofie psaná arabsky. V arabštině však pro filozofii existují různé termíny: „falsafa“, „hikma“ či „ma’rifa“. Islámská filozofie má celou řadu proudů a napříč dějinami se setkáváme s rozmanitými hnutími. „Pokud otevřeme bohužel pouze cizojazyčnou literaturu, budeme překvapeni, jaké moře a oceán jsme našli,“ říká pro Hergot! Lukáš Nosek z Husitské teologické fakulty.
Islámská filozofie ve vrcholném období, tedy od 9. do 12. století, pracuje především s rozumem. Lidská svoboda, Boží všemohoucnost, stvoření světa, věčnost světa, to jsou témata, jimiž se islámští filozofové zabývají. Náboženské pojetí se do popředí dostává později, například v dílech Ibn Síny (Aviceny) nebo Ibn Arabího, jenž většinu svého života prožil v dnešním Španělsku, v Seville.
Islám v popkultuře: Stereotypní zobrazování muslimů a Arabů ve filmech
Filmy jako další produkty populární kultury vytvářejí mýty po více než sto let. S nadsázkou se dá říct, že stereotypní zobrazování různých skupin začalo s tím, jak se poprvé spustila kamera. V aktuálním díle Hergot!u jsme se zabývali filmařským pohledem na muslimy a Araby. Do pořadu přijal pozvání Miroslav Libicher, doktorand z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se tímto tématem zabývá.
Čím je islámská filozofie výjimečná? Podle Lukáše Noska je islámská filozofie napojená a konfrontovaná s dalšími monoteistickými náboženstvími, respektive s jejich filozofií. Islámská filozofie v podstatě vzniká na přelomu 8. a 9. století, rodí se do syrské kultury, která už znala řeckou filozofii. Tou se inspirují významní chalífové, hlavně v 9. století, dokonce dávají enormní částky na překlad syrských či řeckých děl právě do arabštiny.
Již v 8. století lze pozorovat setkávání se tří hlavních monoteistických náboženství, vedle toho však existuje také hinduismus či zoroastrismus. Na Blízkém východě, v úrodném půlměsíci, se potkávají myslitelé, kteří z těchto tradicí čerpají, učí se od sebe, reagují na sebe a vzájemně se ovlivňují. „Znám velmi dobře polemiky křesťanů z konce 8. a začátku 9. století, jsou to mistrovské dialogy mezi biskupy Abu Ghurou a chalífou Al Ma’múnem. Hovoří spolu obecně a mírumilovně, ale v jednu chvíli se Abu Ghura zeptá: ‚Jak to, že nás pronásledujete? Jak to, že jsme nuceni platit vyšší daň?‘“ říká Nosek a dodává, že jde z filozofického hlediska o velmi zajímavou epochu. Zároveň však v této době dochází k pronásledování židů a křesťanů. Přestože s nimi bylo nespravedlivě zacházeno, stále to byl relativně svobodný svět, který je k rozvoji filozofie nezbytný.
Jak se zrodila islámská filozofie? Jaké otázky řešili islámští filozofové? Kde jsou centra islámské filozofie dnes? Chcete vědět víc? Poslechněte si celý díl.
Související
-
Hergot! se Zdenkou Burešovou: O islámu se u nás mluví neodborně a téměř vždy negativně
V českých médiích se málokdy mluví o islámu v kontextu, mediální obsahy jako by naznačovaly, že existuje jen jeden islám a jeden způsob, jak jej chápat.
-
Hergot! o šiítském islámu: Některé tradice připomínají křesťanské pašije
Břetislav Tureček je jeden z nejznámějších českých novinářů působících na Blízkém východě.
-
Hergot!: Islám v České republice?
Islamofobie se v české společnosti dostává podobně jako jinde v Evropě do popředí zájmu. Nedůvěra, strach a neznalost často plodí nenávist. Přibývá těch, kteří (i z...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
