Krize víry, krize vědy, posedlost a zelený hlen: Hergot! uvádí vánoční speciál věnovaný filmu The Exorcist
Vánoční speciály pořadů o náboženství sklouzávají často k patosu a přeslazené idyle. To rozhodně není případ Hergot!u. Fatima a Petr za vydatné pomoci milovníka Vánoc Tondy Tesaře vykreslují obraz svátků, ve kterých má svoje místo i hrůza a všelijaké lekačky.
Americká filmová tvorba si se strašidelným potenciálem vánoční symboliky pohrává už dlouho. Nezapomenutelní Gremlins, výtvarně dokonalá klasika Nightmare Before Christmas, Christmas Horrror Story, Christmas Bloody Christmas, to všechno jsou příklady různých přístupů.
Ještě před všemi těmito pokusy byly ale svátky v roce 1973 (konkrétně 26. prosinec, čili takzvaný Druhý svátek vánoční provomučedníka Štěpána), využity pro uvedení legendárního filmu The Exorcist režiséra Williama Friedkina podle předlohy Williama Blattyho.
Vymítač ďábla, jak se biják jmenuje v české verzi, se sice odehrává spíše na podzim, ale před 50 lety odstartoval fenomén hororů, které tematizují boj s démony a vůbec otázku posedlosti. Úspěšný blockbuster nejenom první, ale v mnoha ohledech dodnes nepřekonaný počin.
„Exorcista je jenom jeden,“ shoduje se Tonda Tesař s moderátory Hergot!u a vysvětluje, že síla filmu spočívá v několika pilířích – v rozvážném tempu vyprávění, ve velmi pečlivé přípravě a konzultacích s odborníky v oboru a především v tom, že na bázi strašidelného příběhu řeší otázku důvěry ve vědecké poznání i pochybností v oblasti náboženské víry. První Exorcista nezůstal na povrchu a možná proto přitahuje diváky dodnes.
Jak zapadá hrůza do vánoční atmosféry? Co je na Vánocích nejdůležitější? Najdeme v Exorcistovi řešení konfliktu věda/víra?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
