Napsal mi, že svoje dítě zmlátí, kdykoli bude chtít. Potřebujeme zákon, který ochrání ty nejslabší
„V šatnách škol a školek, na tréninku nebo na dětském hřišti to jsou právě všímaví rodiče, kteří můžou v příběhu ohroženého dítěte sehrát strašně důležitou roli. Někoho, kdo si všimne, kdo na něco upozorní a dítě vysvobodí ze začarovaného kruhu násilí,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Tři až čtyři děti z každé školní třídy vyrůstají podle dostupných dat v Česku v rodině, kde se objevuje násilí. „Jsou to ty, které možná nereagují tak, jak bychom očekávali. Děti, ve kterých pouhé zvýšení hlasu učitelky může spustit reakci ´bojuj, nebo uteč´, protože u něj doma zvýšení hlasu rodiče předchází bití,“ říká zmocněnkyně.
Svědci, kteří násilí vidí nebo slyší, jsou podle Šimáčkové Laurenčíkové pro dítě často jediná šance. „Můžete kontaktovat OSPOD nebo policii, úplně anonymně. Nikdy nepochybíme, když upozorníme učitelku ve škole nebo školce, školní psycholožku, někoho, kdo má šanci dítě sledovat nebo s ním bezpečně promluvit. Existuje taky telefonická Rodičovská linka, na kterou se můžeme obrátit, ať už řešíme problémy svoje, nebo chceme konzultovat situace, které se týkají jiných rodičů.“
Čtěte také
Současné právo zakazuje nepřiměřené tresty na dětech. „Ďábel je ve slově ´přiměřeně´. Každý si tu přiměřenost vykládá naprosto subjektivně. Když někde dávám rozhovor na toto téma, chodí mi pak různé zprávy, jako například minulý týden od jednoho občana. Ten mi napsal, že si svoje zmlátí kdykoli bude chtít, protože je to jeho dítě. Zmlátí ho tak, že se počurá, a pak ho zmlátí za to, že se počuralo. A je to pro něj přiměřené,“ říká zmocněnkyně. „Proto potřebujeme zákon, který řekne, že žádné násilí přiměřené není. Abychom ty nejmenší a nejzranitelnější chránili stejně tak, jak chráníme dospělé. A potřebujeme, aby to věděly i samy děti,“ dodává.
Jak ohrožené děti poznat? Co udělat potom a na koho se obrátit? Pomůže Karta Kid.
Co se píše ve výzvě Dětství bez násilí? A kde ji je možné podepsat? Tady.
„Děti jsou zatím málo edukované v tom, že mají právo být chráněny před násilím a že jsou tady služby, které jsou připraveny jim pomoci.“ Poslechněte si Houpačky s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.
Související
-
Nefackujete kolegy v práci, kamarády ani partnery. Pro děti by to mělo platit především
Dvě třetiny českých rodičů při výchově dětí používají fyzické tresty. Skoro polovina Čechů facku nebo plácnutí za fyzický trest vůbec nepovažuje.
-
Vždycky z té situace můžete někam odejít, říká terapeutka o rodičovské agresi
Během karantény roste podle celosvětových statistik domácí násilí, kterého se dospělí dopouštějí mezi sebou i na dětech.
-
Ve výchově dětí není žádné „malé funkční“ naplácání. Vychováváme tak násilníky, říkají odborníci
Násilí, kterého se na dětech dopouštíme, je naše selhání, nic víc, shoduje se zakladatelka centra LOCIKA Petra Wünschová a Václav Šneberger z Ligy otevřených mužů.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
