Nepitvejte příběhy, říká Jeff VanderMeer v Knize divů. Text učí tvůrčí psaní i ekologickou imaginaci

Jeff VanderMeer – Kniha divů
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jeff VanderMeer – Kniha divů

Autor oslavovaných sci-fi románů Anihilace a Borne Jeff VanderMeer se spisovatelskému řemeslu věnuje i teoreticky. Jeho publikace Kniha divů má podtitul Ilustrovaný průvodce světem tvůrčího psaní, ale je to víc než příručka pro začínající literáty. VanderMeer přirovnává beletristická díla k živočichům a uvažuje o nových způsobech, jak se literatura může vztáhnout k ekologii.

Jeff VanderMeer patří k nejvlivnějším osobnostem současné západní fantastiky. Jeho romány Anihilace a Borne vzbudily pozornost i mimo okruh čtenářů fantastiky. Se svou manželkou Ann také sestavil antologii New Weird, která dala název stejnojmennému literárnímu hnutí, a uspořádal i několik výborů starší fantastické beletrie.

Vedle toho všeho ale vede uznávaný workshop tvůrčího psaní Shared Worlds, kde studenty učí psát imaginativní literaturu skutečně imaginativním způsobem. Totéž dělá i Kniha divů, která se od běžných spisovatelských příruček liší už na první pohled svým zpracováním. Nedílnou součást knihy tvoří množství obrazů, ilustrací, výtvarně zpracovaných grafů, poznámek a vložených textů. To souvisí s tím, jak VanderMeer přemýšlí o literatuře. K literárním příběhům se podle něj máme chovat jako k živoucím organismům, ne jako ke strojům. Spisovatelé a čtenáři by je neměli pitvat, ale spíš pozorovat jejich chování, zkoumat jejich návyky a kultivovat jejich vývoj. Nejlepší způsob, jak vyprávění ztvárnit vizuálně, tak rozhodně není tabulka nebo graf, ale umělecký obraz.

Jeff VanderMeer - Kniha divů

Tohle ale ani zdaleka není jediný přístup k tvůrčímu psaní, který kniha prosazuje. Hravě a kreativně vyvedená publikace nabízí spoustu námětů ohledně toho, jak přistupovat k psaní přesvědčivých postav, dramatických situací, struktuře vyprávění nebo začátkům a koncům příběhů. Kromě ryze praktických rad a návodů tu najdeme řadu někdy bizarních cvičení, která nás učí přemýšlet o příbězích v nových souvislostech. Součástí knihy je i řada krátkých textů psaných jinými autory. V rozhovoru s Georgem R. R. Martinem VanderMeer rozebírá vliv psaní pro televizi na jeho Píseň ledu a ohně, Karin Tidbeck píše, jak ji ovlivnilo hraní LARPových scénářů, Neil Gaiman se rozepisuje o svých inspiracích při psaní románu Američtí bohové a Kim Stanley Robinson se soustředí na umění barvitých popisů. Díky množství konkrétních příkladů z fantastické literatury, jež VanderMeer používá, je Kniha divů zajímavé čtení i pro ty milovníky imaginativních žánrů, kteří nemají v plánu psát vlastní beletrii.

Samostatnou zmínku zaslouží závěrečný oddíl, kde VanderMeer mimo jiné rozsáhle uvažuje o tom, jak se fantastická literatura dnes může vyrovnávat s globální ekologickou krizí. Ukazuje, že bychom ji rozhodně neměli vnímat jen jako záminku k vytváření katastrofických fantazií. Daleko důležitější je věnovat při psaní větší pozornost ekosystémům, v nichž se vyprávění odehrávají, nově promýšlet naše vztahy k nelidským formám života a rozšiřovat rejstřík témat, kterými se fantastika, doposud hodně antropocentrická a technofetišistická, zabývá. Podněcuje například autory, aby promýšleli různé náměty na základě informací o reálně existující rezervaci bílých jelenů v opuštěném armádním skladu v USA, nebo třeba zkusili uvažovat o ropě jako o živém organismu (jako to dělá Reza Negarestani v knize Cyclonopedia). Spolu s knihou esejů Ursuly K. Le Guin Proč číst fantasy a se sebranými texty Neila Gaimana Postřehy z poslední řady je VanderMeerova Kniha divů další zásadní „sekundární“ literatura k fantastice, která loni vyšla.

Víc o organické beletrii, hravém tvůrčím psaní a možnostech ekologické fantastiky si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.