Prolomit vlny: Vesmír nezničí miliardáři, ale nedůsledné státy

13. únor 2018

Minulé úterý ohromil svět start Falcon Heavy, nejsilnější rakety dneška. Mezi nadšeným pískotem ale bylo slyšet i rozčarování. Raketa totiž patří soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Některé z kritických komentářů vyjadřovaly strach z kolonizace vesmíru kapitálem a připomínaly, že Falcon Heavy se povedlo odpálit jen díky veřejným dotacím. Jenže vstup soukromých společností do kosmického byznysu bychom měli vítat – za podmínky, že budou dodržovat jasná pravidla.

I auto může inspirovat

Kontroverzi vyvolalo i to, že Musk ve Falcon Heavy do vesmíru poslal místo obvyklého testovacího betonového kvádru elektromobil Tesla Roadster. V autě seděla naleštěná figurína kosmonauta, na palubce svítil nápis ze Stopařova průvodce Galaxií a k živému přenosu hrála Space Oddity Davida Bowieho. Upřímně – byl to obrovský kýč. Jenže o to tak úplně nejde. A že to byla jen extravagantní reklama na Muskovu automobilku?

Zatím to vypadá, že se Muskovi podařilo ve spoustě lidí probudit zájem o vědu a vesmír. Jestli pár nerozhodných teenagerů po zhlédnutí živého přenosu podalo přihlášky na fakultu raketového inženýrství, mise byla úspěšná. Musk dokázal se svou Falcon Heavy po letech nezájmu o odpaly veřejných kosmických agentur znovu obrátit zrak veřejnosti ke hvězdám. Ve světě, kde se shodneme na čím dál tím méně věcech, to není málo. Bezesporu šlo o promyšlenou PR akci, to ale její význam nesnižuje.

Není proč odmítat soukromé lety

Síla soukromého sektoru se v tomhle případě projevila naplno. Zatímco raketoplánový program NASA před sedmi lety skončil, snaha o co nejvyšší zisk a efektivitu soukromou společnost donutily vymyslet způsob, jak odpálenou raketu vrátit na zemi a znova použít. Test Falconu Heavy dokládá, že to jde i s takhle silným strojem. SpaceX by se sice bez vládních dotací a kontraktů neobešla, ale nejsou to peníze utracené zbytečně. Díky zásadnímu snížení cen za kosmické lety tak půjde dopravovat do kosmu výzkumné družice, vědecké sondy a potřebnou infrastrukturu řádově levněji.

Falcon Heavy

Když v 60. letech vrcholily takzvané hvězdné války, NASA z federálního rozpočtu dostávala čtyři procenta. Dnes je to jen půl jednoho, a když se podaří peníze i díky spolupráci se soukromým sektorem ušetřit, šlo by je místo placení za drahé lety použít k primárnímu výzkumu nebo alokovat na společensky potřebnější sociální programy. Tím pádem vůbec nevadí, když se vedle vědeckých satelitů na orbit občas podívá i nějaký bohatý vesmírný turista.

Nejen Muskova Tesla. Do vesmíru už letěl hovězí sendvič, čip s kresbou Warhola i světelný meč

Lego kosmonaut - vesmír

Nad naší planetou poletuje automobil, který do vesmíru vynesla raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX. Směřuje k Marsu, a pokud ho mine, což je pravděpodobné, poletí vesmírem mnoho let. Mimo zemský prostor se ale dostala a navěky tam zůstala celá řada předmětů, které bychom mezi hvězdami nečekali. Od popela slavných mrtvých přes světelný meč Lukea Skywalkera až po Warholův obrázek penisu.

Bez dohledu to nepůjde

Čím dál nižší cena vesmírných letů ale láká kromě vědců a vlád i těžařské společnosti. Smlouva o kosmickém prostoru sice vlastnictví vesmírných těles zakazuje, ale jejich využití pro získávání surovin kvůli vágnosti formulací podle mnohých výkladů nevylučuje. Spojené státy tak v roce 2015 schválily kontroverzní zákon, podle kterého mají americké firmy právo na nakládání s materiálem vytěženým z asteroidů. Podobný zákon vydalo i Lucembursko, které se chce podle detailní reportáže magazínu Guardian stát rájem pro vesmírné podnikatele – daňovými úlevami, pobídkami a až příliš vstřícnou legislativou. Třeba firma Planetary Resources se snahou využít vesmírný prostor jako důl pro vzácné kovy vůbec netají. Celosvětová shoda na jasných pravidlech hry by tak měla přijít co nejdřív.

Musk se SpaceX podle všeho rozparcelovat mezihvězdný prostor nechce. Odpaly jeho raket už teď reguluje spousta zákonů a bez spolupráce s NASA by se neobešel – vždyť Falcon Heavy startovala z plošiny, kterou vládní agentura spravuje. Vztah mezi soukromými kosmickými společnostmi a veřejnými institucemi je zatím oboustranně výhodný. Jen budeme muset důsledně hlídat, kdo, co a s jakým záměrem v soukromých raketách odpaluje.

Spustit audio