Spisovatelé jsou ke své vládě kritičtí, říká o současné izraelské literatuře hebraistka a překladatelka Magdalena Křížová
Izraelsko-palestinský konflikt rozděluje globální veřejné mínění již desítky let. My jsme se tentokrát rozhodli přiblížit se k problému nepřímo, a totiž perspektivou literatury, která vzniká v samotném Izraeli. O tom, jak konflikt a roli náboženství v něm reflektuje současná izraelská literatura dostupná v češtině, jsme mluvili s hebraistkou a překladatelkou Magdalenou Křížovou.
Podle Křížové byli izraelští spisovatelé vždy političtí a byli schopni se kriticky vyjadřovat k politice izraelské vlády už od roku 1948. „Dnes už je spousta autorů tou otázkou unavená a ustupují od jednoznačné političnosti, což je zjevné nejpozději od 80. a 90. let. Ale do dneška je to tak, že v podstatě všichni spisovatelé, stejně jako všichni izraelští intelektuálové, postupují téměř jako jedna fronta a zpravidla hledí na kroky té současné, silně pravicové izraelské vlády velmi kriticky,“ vysvětluje. Dodává navíc, že třeba oproti odporu i k velmi mírné kritice izraelské vlády v českém prostředí je v izraelském veřejném prostoru diskuse mnohem otevřenější a kritika často mnohem tvrdší.
Co se týče náboženství, pro většinu etablovaných izraelských autorů to není téma číslo jedna, ale téměř do mnoha jejich textů se zároveň nějakým způsobem promítá. „Autoři jsou spíše agnostičtí nebo sekulární. V jejich dílech ale probíhá dialog s židovskou tradicí, která je náboženská, je ale také součástí jejich kulturního dědictví.“ Příkladem knížky, která se přímo obrací k dialogu s židovskou tradicí, je do češtiny přeložená kniha Amose Oze Židé a slova.
V rozhovoru jsme se věnovali ale především konkrétním autorům, jako A. B. Jehošua, Said Kašua nebo Asaf Gavron, který ve svém románu Osada na pahorku popsal život ortodoxních izraelských osadníků.
Chcete slyšet úryvky z jejich knih, ale také tipy na komiksy o Izraeli a Palestině dostupné v češtině? Nebo vědět, jak o židovské víře přemýšlí kocour, který snědl papouška a začal mluvit? Poslouchejte celý pořad!
Související
-
Hergot! Renegades 11: Odchod z ultraortodoxní židovské komunity změní úplně všechno
Avišalom von Šiluach žije v Jeruzalémě, píše poezii a na vysoké škole se věnuje filmu.
-
Ve vlastní šťávě: Kulinářský mír Izraele a Palestiny
Můj svět je patrně takový mikrokosmos. Zatímco už tady v Česku probíhá delší dobu fascinace britským šéfkuchařem Yotamem Ottolenghim, do mého vesmíru informace o té...
-
Hergot!: Jeruzalém, město modliteb a válek. Jak těžké je najít kompromis?
V Jeruzalémě jsou vedle sebe v těsné blízkosti nejposvátnější místa judaismu a křesťanství s velmi posvátnými místy islámu. Jeruzalém je nabitý odkazy na ...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
