Východiska: Višeslav Laboš a jugoslávská hudební historie
Višeslav Laboš se hudbě věnuje různými způsoby. Hraje ji jako DJ, skládá jako hudebník, kurátoruje pro kompilace a zkoumá její historii. Jeho zájem se soustřeďuje na hudbu lokální, a to zejména z historického pohledu s důrazem na 50. až 80. léta – od elektroakustických experimentů až po new wave.
Jugoslávský hudební underground je dnes už legendární, měli prý čtvrtou největší punkovou a postpunkovou scénu na světě. S Višeslavem jsem se potkala v jeden upršený listopadový den v centru Záhřebu.
Mohl by jste krátce představit, co děláte?
Věnuju se zvuku, hudbě, noisu, zvukovému designu, sbírám desky, zkoumám historii elektronické a elektroakustické hudby z bývalé Jugoslávie, hlavně z Chorvatska. Také hraju jako DJ a dělám hudbu pro film.
Jeden z vašich dlouhodobých projektů se zaměřuje na studium jugoslávské elektroakustické hudby vznikající v 50. až 70. letech v experimentálních rozhlasových studiích. Mohl byste o něm něco říct?
V Záhřebu byla pouze dvě improvizovaná elektronická studia. Nejednalo se vlastně o opravdová studia, kde byste mohli experimentovat s čímkoli a zkoumat zvuky. Někteří hudebníci tehdy pracovali pouze s páskovými nahrávači nebo ranými syntetizátory, které se sem dostaly začátkem 60. let. Asi nejzajímavější byl Branimir Sakač, který není moc známý. Byl vůbec první, který v tehdejší Jugoslávii experimentoval s dostupnou technologií – ještě před otevřením elektronického studia v Bělehradu někdy začátkem 60. let. Braňo Mirsakač působil v Radiu Rijeka, později v Radiu Záhřeb.
Odkud pramení váš badatelský zájem?
Proces zkoumání vás donutí vrátit se zpátky do historie. Dělal jsem hudbu nebo ji hrál, hlavně elektronickou a taneční, ale najednou mě to začalo nudit. Pak jsem slyšel skladatele, kteří tvořili v 50. a 60. letech, a pokusil se jejich nahrávky najít na vinylu, ale nenašel jsem skoro vůbec nic.
Kromě tohoto projektu se také věnujete vyhledávání obskurních kapel z bohaté jugoslávské postpunkové scény.
Jeden slovinský label má projekt Ex-Yu Electronica, který vznikl v roce 2009. Já teď připravuju jeho čtvrté pokračování, které vyjde na vinylu v nákladu 300 kusů. Zaměřuje se na hudbu70. a 80. let – žánry jako post wave, wave synth, goth synth, dark wave od převážně neznámých DIY umělců z celé Jugoslávie.
Jaký je váš pohled na současnou hudební scénu Chorvatska?
Média a formáty se za posledních 10, 20 let dost změnily. Ta demokracie, v politickém smyslu slova, která byla v Chorvatsku nastolena v roce 1991, hudebnímu mainstreamu moc nepomohla. Střední hudební proud70. a80., i 60. let byl mnohem kvalitnější, měl duši. Nemyslím, že by počítače a všechen ten software kromě kvantity něco do hudby přinesly. Určitě ne kvalitu, která byla možná během komunismu lepší, i když vznikala v mnohem skromnějších podmínkách.
Višeslav Laboš and the Jugoslav music history
Višeslav Laboš explores music in various ways. He plays it as a DJ, produces it as a musician and soundtracker, curates it for compilations and traces its diverse history. His interest is focused on local music especially from its historical context with an emphasis on the fifties to eighties, ranging from electroacoustic music to new wave. The Jugoslav underground music scene is legendary, the country apparently had the fourth largest punk and post-punk scene in the world at the time I met Višeslav on a rainy November day in the centre of Zagreb.
I deal with sound, music, noise, sound design, record collecting, researching the history of electronic music from electronic and electro-acoustic music from ex-Yugoslavia, especially Croatia. I am also Ding and sound sculpting for movies.
One of your long-term projects is oriented at studying Jugoslav electroacoustic music produced in the fifties to seventies at the experimental radio studios. Could you say something more about this?
In Zagreb there were just two improvised electronic studios, not real electronic studios where you could freely experiment with anything and explore sounds. Some people managed only with tape recorders and some early synthetizers which were brought here in the beginning of the 60ties.
In fact the most interesting was Branimir Sakač who is very under-rated, also here. He was the first to experiment with available technologies in Yugoslavia even before the electronic studio in Belgrade was opened, which was in the beginning of 60ties. He worked at Radio Rijeka, later at Radio Zagreb.
Where does your research interest originate?
The process of exploring makes you step back in history. When I was producing and DJing electronic music/club music, at one point I just got fed up with it. Then I heard about some composers in the 50ties and the 60ties who were experimenting and then went to look for those releases on vinyl and found very little.
Apart from this project, you are also dedicated to searching for obscure bands from the rich Jugoslav postpunk scene.
There is a label from Slovenia which has a project called Ex-Yu Electronica. It started in 2009 with its first sequel and I am now compiling number four which will be out on limited edition of vinyl. It´s music from 70 and 80ties mostly – post-wave, wave synth, goth synth, dark wave by mostly unknown DIY artists from all Yugoslavia.
And what do you think about the contemporary Croatian music scene?Well, definitely the media have changed in the last ten twenty years. In one word democracy in the political sense which came to Croatia in 1991 did not help anything regarding the mainstream. I think the mainstream in the 70ties and 80ties or even 60ties had much more quality and soul. I also don't think that the computers and the software and the free software, except for the quantity they brought and so-called democracy in music, did not produce much more quality than in communism with much less gear.
Odkazy/Links:
https://soundcloud.com/loopchambermusic
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka