Děti po obědě spinkají, do třídy nesmíte, na záchod jen o přestávce. Jak komunikovat se školou?
Adaptace, strava nebo spánek ve školách; oblečení nebo domácí úkoly ve školách – to jsou namátkou oblasti, ve kterých mívají rodiče odlišný názor od toho, co je běžné v českých předškolních a školních zařízeních. Jak se školou nebo školkou správně komunikovat? A kdo má právo určovat která pravidla?
„Ve školství je obrovský rozdíl mezí tím, k čemu se legislativa zavazuje, že bude dětem zajišťovat, a mezi tím, jak to vypadá v praxi,“ říká Markéta Čermáková, která se zabývá komunikací rodičů s institucemi.
Čtěte také
„Rámcový vzdělávací program například o adaptaci ve školce říká, že děti i dospělí se cítí ve školce dobře a bezpečně. A že nově příchozí dítě má možnost se postupně se adaptovat. Je tam výslovně uvedeno, že je potřeba tenhle proces individuálně přizpůsobit,“ cituje Čermáková. „Praxe bývá ale taková, že školka rodiče informuje, že u nich probíhá adaptace tak a tak. Například, že první den tam bude dítě dvě hodiny a že rodiče do třídy nesmí. Přitom samozřejmě existují děti, pro které jsou dvě hodiny málo a školku by si rády užily déle a nedává smysl je posílat pryč. A existují děti, které by ten proces potřebovaly rozvolnit ještě víc, nebo by potřebovaly po boku rodiče, aby jim pomohl vytvořit v novém prostředí bezpečný pocit.“
Čermáková doporučuje rodičům o jejich potřebách a výhradách otevřeně komunikovat, ptát se na oporu v zákoně a vysvětlovat. S tím rodičům pomáhá i na svých webinářích. „Nakonec někdy dojdeme k tomu, že mi rodiče řeknou, že když mají jít za vyučujícím do kabinetu nebo do ředitelny, sevře se jim hrdlo, vypne jim mozek a nejsou schopni reagovat, i když jsou dávno dospělí. Nebo přicházejí už rozčilení a už jejich první otázka vypadá jako útok. Na všem tomhle se dá pracovat.“
„I zdánlivě velký problém se může vyřešit velmi snadno, když si se školou otevřeně vysvětlíme situaci.“ Poslechněte si rozhovor s Markétou Čermákovou.
Související
-
Neučte děti číst a psát jako zrakovou dovednost, mnohem důležitější je umět pracovat s jazykem
Kdo čeká u dětí s rozvojem schopnosti číst a psát až na první třídu a snahu učitelů, může se dočkat nemilého překvapení.
-
Proč existují sprostá slova, když se nesmějí používat? Těžší knihu jsem nenapsala, říká Anna Durnová
„Některé věci v naší společnosti jsou nedomyšlené nebo nespravedlivé a my se někdy zdráháme o nich dětem vyprávět,“ říká politoložka a spisovatelka Anna Durnová.
-
Když se řekne sexuální výchova, rodiče slyší hlavně slovo sex, říká lektorka Krišová
„Na našich workshopech málokdy někdo zmíní, že měl dobrou sexuální výchovu,“ říká spoluautorka knihy Děti to chtěj vědět taky Dagmar Krišová.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
