Ekologičtí jsme, i když nadáváme na Gretu. Ekobytí od Timothy Morton nevrší další fakta

Ekobytí je překladem knihy Being Ecological teoretiků, učitelů a milovníků hudby – nebinárních filozofů Timothy Morton od Ondřeje Trhoně. 

Místo běžných grafů, čísel, křivek a statistik, které nahánějí hrůzu a vedou buď k radikální akci, nebo k vytěsňování, tasí Morton fenomenologicko-budhistické zbraně s hrstkou objektově orientované ontologie a dávkou popkulturního přehledu a snaží se relativně přístupným jazykem vtáhnout čtenáře přímo do jádra před-vědeckého porozumění tomu, co to znamená být součástí ekologické éry globálního oteplování a masového vymírání druhů.

„Ekologie je tu spíš myšlena jako nějaký terén, ve kterém se pohybujeme. Není to jen kritika Shellu nebo Exxonu ani řešení ochrany druhů. Ekologie v tomto případě souvisí se sesazováním lidství z piedestalu. Je potřeba se zaměřovat na nelidské entity, které ovlivňují náš život víc, než si připouštíme,“ vysvětluje Ondřej Trhoň. Příkladem budiž miliony bakterií v našich tělech, které nás dělají živými.

Čtěte také

„Hrůza globálního oteplování zastírá naši schopnost vidět budoucnost,“ říká filozof Timothy Morton

Objektově orientovaná ontologie jednoduše popisuje svět jako plný entit, které jsou si rovné. Všechny objekty mají stejné právo na existenci, ať je to kámen, strom, já, fiktivní postava Petra Pana nebo planetární mlhovina.

K lepšímu nalaďování se na ekologickou současnost, na jiné entity, na svého psa nebo spolupracovníky v kanceláři nám podle Morton pomáhají umělecká díla. Umělecká díla s námi něco dělají. Při poslechu hudby něco cítíme, chceme tančit nebo jsme dojatí. Vizuální umění nás vtahuje do svého časoprostoru, který vyvěrá přímo z děl samých.

Je v tom něco děsivého, co nemáme plně pod kontrolou, ale ztráta kontroly je taky jedním ze základních pocitů bytí v dějinném momentu globálního oteplování. Přečtěte si Ekobytí nakladatelství ArtMap a zjistíte, že éra klimatického rozvratu není jen doomscrolling a goblin mode, ale i příležitost k nové nejen teoretické imaginaci.

Co mají společného domácí mazlíčci a globální oteplování? Proč jsou ledovcové kvádry Olafura Eliassona v Paříži příkladem ekologického umění? Co je pytlíček očí? Poslechněte si celé Podhoubí.