Jak zlepšit vztah k veřejnému prostoru a krajině? Pojďme architekturu učit ve škole

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obálka časopisu Pilíř

Plakáty s typy renesančních oken, gotických oblouků nebo barokních reliéfů byly pro většinu z nás jediným bodem, kdy jsme se ve škole setkali s architekturou, a to navíc jen s historickou. Aspoň o částečnou změnu se teď pokouší kolektiv časopisu Pilíř. „Chceme v dětech probudit zájem o prostředí kolem nich, o to, co se kolem nich děje,“ říká v magazínu Spot Markéta Hossingerová.

„Snažíme se vysvětlovat učitelům, že by se děti měly o architekturu a urbanismus zajímat, protože i ony jsou obyvatelé měst,“ říká Markéta Hossingerová. Časopis Pilíř je a není pro děti – ty si v něm sice číst můžou, Pilíř je ale určený hlavně pedagogům. Autoři a autorky nechtějí učitele vzdělávat a předepisovat jim soupisy staveb, které mají dětem předkládat. Jejich cílem je probouzet a zvyšovat vnímavost dětí a vlastně kohokoli ke svému okolí.

„Architekturu se snažíme pašovat do všech aprobací, protože souvisí s přírodopisem, matematikou, dějepisem i výtvarnou výchovou, ale můžete ji reflektovat i v jakémkoli jiném předmětu,“ vysvětluje Hossingerová, jak architekturu nejlépe zakomponovat do výuky. Učitelé v Pilíři najdou teoretické články a zamyšlení i konkrétní přípravy na hodiny, kterými se můžou inspirovat. Markéta Hossingerová také vyzývá všechny pedagogy, kteří se o téma zajímají, aby se neváhali ozvat a přidali se ke kolektivu Pilíře. Autoři časopisu dbají i na výtvarnou stránku, kterou má na starosti Andrej Ševčík. S ním pak spolupracují mladí ilustrátoři, první číslo ilustrovala Kateřina Krámová a druhé Pavel Kuběna. Pilíř si může kdokoli stáhnout na webových stránkách casopispilir.cz.

Markéta Hossingerová se vztahu dětí a architektury ovšem věnovala ještě před vydáváním Pilíře. Pořádala třeba velký projekt Políbení panelem na jednom z plzeňských sídlišť. Co by podle ní děti ve městech ocenily a vylepšily? „Hlavně starší děti by přivítaly nějaký prostor pro hru, který odpovídá jejich věku, což se o hřištích s prolézačkami pro nejmenší děti říct nedá. Nějaké místo, kde by se mohly taky tak trochu zašít, protože určitě nechtějí být pořád pod dohledem,“ míní. „Druhá věc je to obrovské množství aut, která parkují, kde se dá, a zabírají tak ohromné množství volného prostoru a krajiny,“ uzavírá Markéta Hossingerová.

Jak zlepšit vztah dětí i nás všech ke svému okolí? A kam si vyrazit na Plzeňsko za zajímavou architekturou? Poslechněte si celý rozhovor v magazínu Spot.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související