Ježíš, Kafka a účinná láska k bližnímu. O spiritualitě Bohumila Hrabala s religionistou Hoškem

Evangelium podle Bohumila Hrabala, jak je kniha pojmenovaná, už svým názvem odkazuje na dobře zavedenou řadu prací, ve kterých se Hošek věnuje duchovnímu prožívání svých oblíbených literárních velikánů. Po Setonovi, J. R. Tolkienovi, C. S. Lewisovi nebo Jaroslavu Foglarovi tak nyní došla řada na osobnost, která ale spíš proslula svou ironizací a pootáčením náboženských témat. Konzervativní věřící mohli být jeho interpretacemi často oprávněně pohoršeni. Na druhou stranu zůstává Ježíš Kristus nejčastější postavou Hrabalových děl (a hned po něm Franz Kafka). Je to ale celá pravda o tom, jak na tom byl spisovatel s náboženstvím?

Libická fara Českobratrské církve evangelické|foto:archiv Pavla Hoška

„Nikdy jsem nevěděl, kde je u těch všech náboženských motivů hranice mezi parodií, ironií a dojetím,“ přiznává Pavel Hošek a vysvětluje, jak zásadní byl objev audionahrávek Hrabalových adventních promluv z libického evangelického sboru. Nebýt ašského fanouška Jiřího Hofmana, který nahrával spisovatelovy libické návštěvy v letech 1981-84, byl by obraz hrabalovské spirituality dodnes nekompletní.

Nově objevené audiokazety s nahrávkami Hrabalových duchovních promluv|foto:archiv Pavla Hoška

„Bohumila Hrabala a libického faráře Zdeňka Souška, překladatele Bible, spojil zájem o biblickou literaturu. Skamarádili se a Hrabalovi se mezi evangelíky líbilo. V promluvách, které následovaly vždy po kázání, sype z rukávu biblické odkazy a asociace a často dořekne to, co ve svých textech jen naznačuje. Některá témata se napříč lety vracejí, jako je účinná láska k bližnímu (vysvětlovaná Hrabalem na chasidském příběhu), tvorba a lidská ‚kosmotvornost‘, tvůrčí spoluúčast na běhu světa,“ říká religionista.

Co znamenala pro Hrabala jeho katolická babička? Rozuměli by si Ježíš a Lao C‘? Vystupoval rabín z Belzu po žebříku až do nebe? Poslechněte si celý Hergot!